Mezinárodnímu dni žen je vyhrazen 8. březen.
Den památky obětí holokaustu má připomenout 27. leden 1945, kdy byl osvobozen nacistický koncentrační tábor v Osvětimi.
Také 27. červen - navrhovaný pro Den památky obětí komunistického režimu - se vztahuje ke konkrétní události. Toho dne v roce 1950 byla po vykonstruovaném procesu popravena národněsocialistická politička Milada Horáková.
Den válečných veteránů je vzpomínkou na 11. listopad 1918, kdy státy Dohody uzavřely příměří s Německem a tím skončila první světová válka. Novela rovněž přejmenovává 8. květen na Den vítězství z nynějšího Dne osvobození.
Sněmovna nejprve neschválila ani senátní verzi novely, která chtěla odstranit 8. březen, ani původní poslaneckou verzi, která naopak s MDŽ počítala.
Přímo v jednacím sále dolní komory se ale uskutečnila improvizovaná politická vyjednávání mezi kluby a sněmovna nakonec podpořila návrh, který obsahoval i Mezinárodní den žen.
Česko mělo doposud pouze dva významné dny - 12. března (Vstup ČR do NATO) a 5. května (Květnové povstání českého lidu).
Státní svátky připadají na 1. ledna (Den obnovy samostatného českého státu), 1. května (Svátek práce), 8. května (Den osvobození), 5. července (Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje), 6. července (Den upálení mistra Jana Husa), 28. září (Den české státnosti), 28. října (Den vzniku samostatného československého státu) a 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii).
Dny pracovního klidu jsou dále Velikonoční pondělí, Štědrý den 24. prosince a následující dva dny svátků vánočních.