Vážení čtenáři, vážené čtenářky, naše reportáž z Milešovky končí. Loučíme se s Vámi a děkujeme za pozornost.
Na Milešovku jsme skutečně šli pěšky a nešplhali. Nemáme sice za sebou takový trénink jako Svatopluk Pulec, ale i tak nám hora dala trochu zabrat. Naštěstí jsme nespadli jako Pulec při osmém výstupu. Petr Zacharov v souvislosti s cimrmanovskou legendou zavzpomínal na svého kamaráda: "Také se mu povedlo spadnout. Výstup na Milešovku přežil a spadl až z kopce Lovoš. Zvrtnul si kotník," vzpomíná Zacharov v závěru naší návštěvy.
Jeden ze čtenářů připomněl osobu básníka Petra Kabeše. "Má tady pamětní desku a sloužil tady asi dva roky v 70. letech," vzpomínají meteorologové.
Za dobu, co jsme na observatoři, napadly minimálně čtyři centimetry sněhu. Jeho výšku musí meteorologové kontrolovat osobně. Automatické přístroje měří jenom množství srážek v milimetrech.
Předpovědi počasí na Milešovce meteorologové nedělají. "Sbíráme především data. Podle stavu oblohy jsme výjimečně schopní odhadnout vývoj na pár hodin dopředu," tvrdí Křehnáč.
Na jihovýchodní straně stanice se postupně vytváří námraza. Může měřit až 25 centimetrů. I to patří k údajům, které meteorologové zaznamenávají. "Máme vytipovaná čtyři místa, kde námrazu měříme pravítkem. Z údajů pak vypočítáme průměr a posíláme v hlášení do ČHMÚ," vysvětluje Křehnáč.
„Několikrát se stalo, že sem letěl pro někoho vrtulník. Nemůže tady ale přistát, a tak je musí záchranáři vyzvedávat lanem. Jedna paní měla před lety po výstupu infarkt. Nedávno jsme tady řešili vykloubené rameno,“ uvádí jeden z netradičních zážitků druhý sloužící meteorolog Pavel Svoboda.
Čtenáři se ptali i na dopravu po lanovce. „Pro osoby je to přísně zakázané. Není tam žádné jištění, používáme to jenom pro náklad,“ odmítl Křehnáč domněnky o tom, že si cestu na vrchol občas meteorologové jistě ulehčí.
„Pro nás se s novým majitelem nic nezmění. Už tady oba podniky fungují dlouho. Sami do hospody nechodíme a navíc si i sami vaříme,“ říká k odlehčené otázce jednoho ze čtenářů, zda si občas zajdou „nahoře na pivo“, meteorolog Josef Křehnáč.
Na vrcholu je běžně v provozu bufet a občerstvení v horské chatě Milešovka. Ta je aktuálně zavřená a probíhá výběrové řízení na nového provozovatele. Už v březnu by se měla nově otevřít.
Teplota na vrcholu Milešovky ve dvou metrech nad zemí je -3,2 °C. Stále sněží a vyskytuje se zde mrznoucí mlha. Vlhkost vzduchu je 96 procent. Průměrná rychlost větru je 10,7 m/s.
17.února 2016 v 12:55, příspěvek archivován: 17.února 2016 v 12:56
Na Milešovku chodí spousta lidí kvůli krásným výhledům do krajiny. Aktuálně se díváme na pěknou chumelenici. pic.twitter.com/k1tB7jIapA
"Kolega jednou přišel do služby, dočerpal zbytek vody a neměl další. Až druhý den museli s dalším kolegou vytahat nové zásoby," vzpomíná Josef Křehnáč. "V zimě s vodou šetříme. Za týden spotřebujeme oba jen půl kubíku vody," dodal.
Pitná voda se na observatoř vozí v kanystrech jednou za týden. Užitková voda se vozí v 200litrovém sudu a pak se pomocí trubek přečerpává do uzavřené vodní nádrže vedle stanice. Nejvíce se jí musí navozit na podzim, dokud nejsou mrazy, během nichž by potrubí popraskalo. Poté se s vodou musí šetřit a čekat na oblevu.
Označení pro největrnější místo vychází z ročních průměrů rychlostí větru. Ty jsou na Milešovce nejvyšší. Díky kuželovému tvaru hory je měření větru velmi přibližně srovnatelné s měřením v okolní atmosféře na rozdíl od hřebenů hor (např. Krušných), kde je proudění vzduchu výrazně ovlivněno třením o zemský povrch.
„O svátcích jsme holt odloučení. Většinou to oslavíme předem s rodinou. Podle toho, jak to v kalendáři vyjde,“ vysvětluje Křehnáč. O Vánocích je na stanici nazdobený strom.
Volného času mají meteorologové hodně. Služba trvá 12 hodin, pak je stejná doba na odpočinek. „Ve volnu hrajeme společenské hry. Prší nám jde docela slušně,“ říká s nadsázkou druhý meteorolog Pavel Svoboda. „Pak si čteme a povídáme si. Občas se jdeme projít,“ dodává Křehnáč.
