Den 7: Týden války a posily

Jedna věta přebije nakonec týden ujišťování. Na bojiště teď míří 4. pěší divize, a když to Američané oznámili, jako by přiznali: přece jen potřebujeme víc mužů, tanků a pušek. Uplynul týden bojů a už je jisté, že bleskový triumf z první války v Zálivu se opakovat nebude.

A znamená to rovněž, že stav utkání Powell - Rumsfeld je srovnán na 1:1.

Ministr obrany přebil ministra zahraničí v zahraniční politice, ale teď se ukázalo, že pokud jde o válku, měl pravdu Powell, ctitel strategie drtivé převahy na bojišti. Rumsfeld riskoval, chtěl rychlost bez síly - a teď přisunuje posily.

Ach ti Turci! Jak moc teď Američanům chybí 60 000 vojáků, kteří měli otevřít severní frontu...

Zdá se, že američtí velitelé lehce přibrzdí. Potřebují konečně zamést na jihu a zabezpečit trasy na sever. Teprve pak budou mít záda v bezpečí.

Ale po týdnu je už několik věcí jasných. Zaprvé: Irák je soudržnější, než USA doufaly (a omyly jako ten včerejší v Bagdádu jen přimknou lidi víc k Saddámovi).

Zadruhé: proti nepravidelným silám se špatně bojuje, to je základní pravidlo asymetrické války. Zatřetí: dobytí Iráku nebude osvobozením. Iráčané nepovstali.

Čtvrtá divize, chlouba americké armády, jež na své internetové stránce sama sebe označuje za "nejsmrtonosnější a nejmodernější divizi na světě", bude dobrá k dobytí Bagdádu. Ale do bojů bude moci zasáhnout tak za týden.