Přes nesouhlas lidovců je možné, že vláda nakonec Kosovo uzná. Odpůrci Kosova proto uvažují o tom, že podají k Ústavnímu soudu žalobu na ty ministry, kteří budou hlasovat pro uznání nezávislosti.
"Oni tím porušují Ústavu České republiky v určitých článcích," řekl novinářům svolavatel manifestace a ústecký zastupitel za sociální demokracii Jaroslav Foldyna, který je po matce Srb.
Podle něj také odtržení Kosova porušuje mezinárodní právo. "Uznání Kosova prostě nemá opodstatnění v mezinárodním právu," uvedl. Hranice Srbska v někdejší podobě i s Kosovem totiž podle něj již dříve garantovaly některé rezoluce OSN.
Obává se, že by odtržení Kosova mohlo inspirovat další separatistická hnutí. Problémy by například s maďarskou menšinou mohlo mít Slovensko. "Víte, že ta maďarská menšina na Slovensku je velmi agresivní v určitých chvílích," podotkl Foldyna.
Demonstranti si s sebou přinesli velké transparenty, které odtržení Kosova přirovnávaly k Mnichovu 1938. Provolávali přitom hesla "Kosovo je Srbsko" nebo "Jeden Mnichov stačil".
Lidovci by s uznáním nespěchali
Kosovo rozděluje českou politickou scénu. Nejen opozice, ale i část koalice žádá, aby Česká republika zatím Kosovo neuznávala. Premiér Topolánek ale míní, že by bylo taktičtější ho uznat a dále nevyčkávat.
Lidovci mají jiný názor. Předsednictvo KDU-ČSL se v úterý shodlo v tom, že tato otázka vyžaduje delší diskusi, a proto nyní její ministři uznání Kosova nepodpoří.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku proti jeho vůli 17. února a od té doby ho uznalo přes třicet zemí. Jsou mezi nimi všechny velké státy Evropské unie kromě Španělska.
Balkánské státy jako Rumunsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie ani tradiční srbský spojenec Řecko se zatím k oficiální podpoře Kosova nepřidaly. Zásadně proti je také Rusko.
