Kolem sídla komise byly rozmístěny zásahové jednotky s vodními děly. Nový prezident by měl nahradit kontroverzního dlouholetého vůdce země Josepha Kabilu.
Podle komise získal Tshisekedi přes sedm milionů hlasů a Fayulu 6,4 milionu. S odstupem poražen skončil se 4,4 milionu hlasů někdejší ministr vnitra Emmanuel Ramazani Shadary vybraný jako nástupce Kabilou.
„Budu prezidentem všech obyvatel Konga,“ pronesl podle agentury Reuters Tshisekedi k tisícovkám jásajících příznivců. Zároveň vzdal hold odcházející hlavě státu a označil Kabilu za „důležitého politického partnera“.
Očekává se, že pochybnosti o výsledcích vyvolají hněv mezi Fayuluovými stoupenci. Jejich kandidát byl ještě v posledních průzkumech před Tshisekedim, kterého část lidí podezírá z uzavření mocenského paktu s odstupujícím prezidentem. Kabilův mandát vypršel už v roce 2016, avšak bez ohledu na to odmítal odstoupit. Jeho lidé podle některých Fayulových příznivců dopomohli Tshisekedimu k vítězství manipulací s hlasy.
„Tyhle výsledky nemají nic společného s pravdou volebních uren,“ řekl Fayulu francouzské rozhlasové stanici RFI a vyzval pozorovatele, aby zveřejnili své výsledky.
Konžská národní biskupská konference, která do voleb nasadila na 40.000 pozorovatelů, oficiálně své závěry nesdělila. Podle diplomatických zdrojů Reuters však dospěla k závěru, že jednoznačným vítězem voleb se stal Fayulu. Diplomatické zdroje agentury AP dnes uvedly, že ke stejným výsledkům jako církev dospěly také mise Africké unie a Jihoafrického rozvojového společenství.
Teorii o možných manipulacích s hlasy podporuje podle některých zástupců opozice i fakt, že na výsledky se čekalo o několik dní déle, než bylo původně plánováno.
Pochybnosti nad překvapivými výsledky prezidentského klání dnes vyjádřil šéf belgické diplomacie Didier Reynders. Kongo bylo do roku 1960 belgickou kolonií. Reynders dnes prohlásil, že Belgie chce výsledky voleb projednat i v rámci Rady bezpečnosti OSN.
Obavy dnes vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, který zdůraznil, že závěry volební komise se neshodují s výsledky církevních pozorovatelů.
Generální tajemník OSN António Guterres mezitím prostřednictvím svého mluvčího vyzval všechny strany, aby se zdržely násilí a směřovaly jakékoliv pochybnosti na příslušné úřady působící podle konžské ústavy a volebních zákonů.
Prezidentské volby se konaly 30. prosince a měly být prvním demokratickým předáním moci od získání nezávislosti v roce 1960. Hlasování však doprovázelo násilí, zmatky a zpoždění.
Více než 300 různých konžských aktivistických organizací ve středu podle agentury AP vyzvalo Konžany, aby „byli připraveni masově vyjít do ulic“, pokud volební komise nezveřejní výsledky prezidentských voleb v souladu s „pravdou volebních uren“. Organizace přitom tvrdí, že předseda komise Nangaa dostal od Kabilovy vlády instrukci zveřejnit výsledky elektronického hlasování, nikoli ručního sčítání hlasů.
