Výstavba přehrady Inga 3 by měla začít během několika měsíců. Projekt, který počítá také s vybudování vodní elektrárny o výkonu 4800 MW (to je zhruba třináctkrát víc než výkon Orlíku), by měl přijít na 14 miliard dolarů (339 miliard korun). Aktuálně již na řece Kongo stojí dvě přehrady – Inga 1 a Inga 2, které mají celkový výkon kolem 1800 MW.
Tím však výstavba v srdci Afriky nekončí. Projekt by měl vyvrcholit vybudováním gigantické přehrady Grand Inga. Ambiciozní vodní díla celkem spolknou 100 miliard dolarů a výsledný výkon elektráren by měl být přes 45 000 MW, tedy dvojnásobek kapacity čínské soustavy elektráren a přehrad Tři soutěsky, píše server The Guardian. Výkon lze podle autorů projektu přirovnat k produkci 20 velkých jaderných elektráren (na schéma čtveřice přehrad se můžete podívat zde).
Čína si kupuje vliv v Kambodži. Megalomanské projekty lidem ničí život |
Výstavba přehrad v Kongu je v přípravě mnoho let a dlouhou dobu také čelí kritice ochránců přírody a bojovníků za lidská práva. Podle nevládní organizace International Rivers může projekt na řece Kongo odporovat mezinárodní legislativě pro výstavbu velký přehrad.
Ředitel International Rivers Peter Bosshard uvedl, že autoři projektu zcela přehlíží dopady na životní prostředí, zejména populace ryb na řece Kongo. Připomíná také, že během výstavby přehrady Inga 3 o domov přijde 35 tisíc lidí, v následujících letech se bude muset stěhovat dalších 25 tisíc.
Nedostatky v projektu a čínský vliv
Vedoucí projektu Bruno Kapandji v rozhovoru s International Rivers připustil, že studie dopadů na životní prostředí nebude do zahájení výstavby zcela dokončena. „Museli jsme se rozhodnout. Lidem chybí elektřina. Dali jsme si proto za úkol, že jim elektřinu dodáme,“ tvrdí Kapandji. Projekt Inga 3 je podle něj jedinou možností, jak vyřešit energetické problémy Konga.
Přebytečnou energii podle něj země může vyvážet. „Ceny komodit klesají, potřebujeme tvořit zisky. Pokud budeme mít dostatek elektrické energie jako Kanada nebo Urugay, nemusíme se bát žádných problémů,“ vysvětluje.
Vláda Demokratické republiky Kongo s výstavbou přehrad spěchá i kvůli tomu, že už od roku 2021 musí podle platných smluv dodávat elektřinu do Jihoafrické republiky. Složitou výstavbu by měly mít na starosti dvě velké firmy z Číny, které se specializují na přehrady. Práce by měly podle plánů začít v listopadu letošního roku.
Otázkou však zůstává, zda se výstavba kvůli vleklým sporům neopozdí. Projekt totiž podle International Rivers stále neprošel posouzením vlivů na životní prostředí EIA, nesplňuje normy Světové banky a je v rozporu také s legislativou, kterou se řídí čínské stavební firmy při působení v zahraničí.
Čínská vláda totiž před lety instruovala své stavební firmy, aby neparticipovaly na zahraničních projektech v případě, že neprošly posouzením vlivů na životní prostředí. Kapandji však argumentuje tím, že základní posouzení již proběhlo a neukázalo na žádné významné dopady na přírodu či lidi žijící v místě plánované výstavby. Posouzení podle platné legislativy je podle něj jen otázkou času.
