Z červencového šetření, které provedla Opinion Research Corporation pro CNN mezi registrovanými demokratickými voliči, vyplynulo následující: skoro třetina stoupenců Hillary Clintonové prohlásila, že než aby v listopadové volbě odevzdali hlas Baracku Obamovi, raději nepůjde volit vůbec.
Stejný dotaz pokládali sociologové demokratickým voličům i v červnu - těsně před tím, než bývalá první dáma vzdala boj o nominaci a podpořila svého rivala. Těch, kteří tehdy zvolili variantu "než Obama, to raději nic", bylo o osm procent méně.
A příznivá nejsou ani další čísla. O šest procent (na 54) klesl počet těch příznivců Clintonové, kteří jsou rozhodnuti pro Obamu hlasovat. Naopak o osm procent, na 43, vzrostl podíl voličů, kteří by si bez ohledu na výsledek souboje pořád přáli, aby do finále šla Hillary.
Demokraty může těšit snad jen fakt, že ubylo voličů rozhodnutých úplně převléci dres a v listopadu dát hlas republikánu Johnu McCainovi.
To tu ještě nebylo
Moderní Amerika ještě nezažila stranický souboj srovnatelný s tím, co se letos odehrálo mezi Obamou a Clintonovou. Bývalá první dáma v lednu startovala do seriálu primárek jako jasná favoritka.
Charizmatického, leč poměrně nezkušeného senátora z Illinois za sebou v průzkumech nechávala o dvacet procent a vypadalo to, že nominační souboj by kvůli tomu mohl být neobyčejně nudný.
Jenže to se nestalo. Obama vyhrál hned první volební shromáždění v Iowě a upoutal na sebe pozornost celých USA. Sebejistou Clintonovou pak porážel v mnoha dalších kolech. Získal několik veledůležitých států, postupně předehnal Clintonovou v počtu získaných delegátů a jak se blížilo závěrečné kolo primárek, bylo jasné, že zvítězil.
Jenže Hillary se zarputile odmítala vzdát. Sama sebe například přirovnala k filmovému boxerovi Rocky Balboovi. Ten se totiž taky nevzdal. Její počínání už přestávalo vonět i stranickým kolegům - právě kvůli zmíněným škodám, které může takto vyhrocené klání v rámci jedné partaje napáchat. Clintonová nakonec odstoupila až po posledních primárkách na začátku června. A hned podpořila Obamu.
Odteď už samá jednota
Teď mají demokraté čtyři měsíce na to, aby ukázali jednotu a uklidnili si voliče, kteří se během primárek ostře diverzifikovali do dvou skupin: clintonovský tábor tvoří hlavně pracující třída (takzvané modré límce) a starší a méně vzdělaní lidé, na straně Obamy jsou mladší a vzdělanější. Plus Afroameričané.
Minulý týden na tom začali pracovat samotní bývalí rivalové. Obama vyzval své sponzory, aby pomohli Hillary zaplatit dluhy, které jí zbyly po kampani. Sám přispěl částkou 2300 dolarů, tedy maximem, které může jednotlivec věnovat na kampaň prezidentského kandidáta. To samé udělala Obamova manželka Michelle a šéfka jeho finančního týmu. Hillary na oplátku představila Baracka svým dárcům. - čtěte Demokraté si obvazují rány. Obama osobně vypsal šek pro Clintonovou
V pátek pak bok po boku vystoupili na akci v New Hampshiru, v městě se symbolickým názvem Unity (Jednota). Jak ale ukazuje nový průzkum CNN, cesta bude ještě dlouhá. Na druhou stranu - po roce a půl soupeření nejspíš demokraté nemohli čekat, že se všechno srovná během pár týdnů.
Nejdřív deprese, pak smíření
Co bude dál? Podle politického analytika CNN Billa Schneidera stoupenci Clintonové čekají, zda si ji Obama zvolí jako kandidátku na viceprezidentku. "To by je hodně uklidnilo," soudí Schneider.
Když to Obama neudělá (což je poměrně reálná varianta), příznivci Clintonové budou podle Schneidera nejdříve deprimováni, ale nakonec vezmou Baracka za svého a půjdou ho volit tak, jak je k tomu nabádá Clintonová. Důležitou roli ještě nejspíš sehraje exprezident Bill Clinton. Výraznější podpora z jeho strany by Obamovi mohla hodně pomoci.
Američané půjdou volit prezidenta 4. listopadu. Rozhodnou mezi Obamou a kandidátem republikánů, arizonským senátorem a válečným veteránem z Vietnamu Johnem McCainem.
Ať už to dopadne jakkoliv, nástupce nynějšího šéfa Bílého domu George Bushe si připíše nějaký druh prvenství. Obama by byl prvním prezidentem USA tmavé pleti, McCain zase nejstarší hlavou státu v době inaugurace.
