"Soud je přesvědčený, že obžalovaný byl dozorcem v Sobiboru od 27. března 1943 do poloviny září 1943," uvedl předsedající soudce Ralph Alt. "Jako dozorce se podílel na vraždě nejméně 28 tisíc lidí," dodal.
Demjanjuk, jenž se skrýval za černými brýlemi, vyslechl verdikt, který ukončil osmnáctiměsíční proces, bez jakýchkoli emocí a vzdal se svého práva na závěrečné slovo.
Demjanjuk skončí na svobodě zřejmě ještě dnes
Soud později stanovil, že někdejší nacistický dozorce nemusí kvůli vysokému věku do vězení nastoupit. "Odsouzený bude propuštěn," řekl soudce Alt. Demjanjuka pustí na svobodu zřejmě ještě dnes.
Podle tiskových agentur soudce přihlédl také k tomu, že Američan ukrajinského původu strávil dva roky v německé vazbě a už dříve byl osm let kvůli obvinění z válečných zločinů za mřížemi v Izraeli. Zločiny, kterých se týkal mnichovský proces, jsou navíc 68 let staré.
Obhájce po celou dobu tvrdil, že je jeho klient nevinný. Už dopředu prohlašoval, že se odvolá proti jakémukoli rozsudku, který shledá někdejšího nacistického dozorce vinným. Žalobce naopak pro Demjanjuka požadoval ještě o rok delší trest, než mu nakonec mnichovský soud vyměřil, tedy šest let.
Do soudní místnosti muselo Demjanjukovi pomáhat hned několik lidí
John Demjanjuk k mnichovském soudu dorazil na lehátku
John Demjanjuk se u soudu už tradičně skrýval za černé brýle a kšiltovku
Žaloba kladla Demjanjukovi za vinu, že v roce 1943 jako dozorce v Sobiboru na území okupovaného Polska vodil vězně do plynových komor a podílel se tak na masové vraždě. Opírala se přitom o výpověď jiného bývalého strážného z tábora nebo o táborový služební průkaz vystavený na Demjanjukovo jméno.
Průkaz z tábora je podvrh, tvrdila obhajoba
Jeho obhájce však tento dokument, jehož pravost potvrdilo několik expertiz, označil za podvrh vyrobený někdejší sovětskou tajnou policií KGB a tvrdil, že jeho mandant nikdy v Sobiboru nebyl.
Demjanjuka chtějí soudit i ŠpaněléDemjanjuk byl ještě donedávna na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců Střediska Simona Wiesenthala. Letos v únoru proti němu zahájila soudní řízení i španělská justice. Podle madridského soudu je podezřelý ze spoluúčasti na vraždě 60 vězněných Španělů v koncentračním táboře Flossenbürg. autor: ČTK |
Demjanjuk trval na tom, že byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci sám zajat. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb a po výcviku v polských Trawnikách působil jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg.
Soud s Demjanjukem byl považován za jeden z posledních procesů s nacistickými zločinci. Projednávání jeho případu trvalo tak dlouho i z důvodu špatného zdravotního stavu obžalovaného. Demjanjuk jezdil ke stáním vždy na kolečkovém křesle a stání musela být opakovaně odkládána s odkazem na Demjanjukovo chatrné zdraví. Obžalovaný za celý proces řekl maximálně ano nebo ne.
Demjanjukovo osvobození vyvolalo mezi přeživšími holokaustu odmítavé reakce."Patří do vězení," prohlásil podle agentury DPA o Demjanjukovi vedoucí jeruzalémského Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff, který původně verdikt označil za "velmi důležité vítězství spravedlnosti".
"Na počátku jsem byl nadšený, ale teď jsem hrozně zklamaný. Je to strašlivé rozhodnutí. Jeho věk by vůbec neměl být zohledňován," ohradil se proti osvobození Demjanjuka.
Demjanjuk už byl jednou odsouzený
Před soudním tribunálem přitom nestál poprvé. V sedmdesátých letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného "Ivan Hrozný", který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora.
V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později ho Američané vydali do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že "Ivan Hrozný" byl skutečně Demjanjuk.
