Na kratší týden ve firmě prý nadávají jen stavbyvedoucí, kteří honí termíny.
V zemích EU se pracovní doba také zkracuje - ovšem zatím o pouhé hodiny. Nizozemští bankovní úředníci, pro něž je čtyřdenní pracovní týden normální, zůstávají spíše výjimkou. A v Česku? "Japonské vedení firmy překvapilo, že se u nás zkracuje pracovní doba, přestože je tady stále tak nízká produktivita práce," uvedl personální šéf prostějovské firmy Toray Jan Zdražil.
V tom, kolik jsme ochotni strávit času v práci, se podle sociologů od ostatních evropských zemí příliš nelišíme. Částečnému úvazku u nás i v jiných zemích dává přednost třetina lidí. Ve Francii a Švédsku chce v práci strávit méně času dokonce polovina lidí.
Zaměstnancům, kteří tvrdí, že si nyní o víkendech více odpočinou a jsou pak v práci výkonnější, sociologové příliš nevěří. Namítají, že jsme národ chalupářů a chatařů, kteří ve volném čase většinou neodpočívají, ale naopak dělají často těžkou manuální práci. Po třech dnech volna proto mnozí nepřijdou do zaměstnání čerství, ale ztrhaní. "A pokud si k tomu ještě vezmou další den volno, aby si pobyt na chalupě prodloužili, pracovní týden se pak na některých pracovištích úplně zbortí," uvedl sociolog Jiří Večerník.
Jsou ovšem profese a pracoviště, kterých se prodloužené víkendy netýkají. Nepřetržitě jedou například některé provozy i v japonské textilce Toray v Prostějově. "Znamená to pro nás vyšší výdaje na mzdy, ale s tím počítáme již při sestavování rozpočtu," uvedl personální ředitel textilky Jan Zdráhal. Lidé, kteří si svůj pracovní rytmus vytvářejí sami, říkají, že dělají jako jindy, jen jim v pondělí nezvoní telefony.
Naopak mnohým je jedno, zda je v pondělí volno. "Pracovat čtyři dny v týdnu? To je pro mě nesmysl. To bych nestíhal," tvrdí starosta Paseky na Olomoucku Jiří Blažek. Volná pondělí trochu komplikují život i úředníkům, kteří vyplácejí sociální dávky. "Co neuděláme v pondělí, musíme zvládnout v dalších dnech, a to už moc v pohodě není," říká Ludmila Hošťálková z Městského úřadu v Přerově.
V zemích EU se pracovní doba také zkracuje - ovšem zatím o pouhé hodiny. Nizozemští bankovní úředníci, pro něž je čtyřdenní pracovní týden normální, zůstávají spíše výjimkou. A v Česku? "Japonské vedení firmy překvapilo, že se u nás zkracuje pracovní doba, přestože je tady stále tak nízká produktivita práce," uvedl personální šéf prostějovské firmy Toray Jan Zdražil.
V tom, kolik jsme ochotni strávit času v práci, se podle sociologů od ostatních evropských zemí příliš nelišíme. Částečnému úvazku u nás i v jiných zemích dává přednost třetina lidí. Ve Francii a Švédsku chce v práci strávit méně času dokonce polovina lidí.
Zaměstnancům, kteří tvrdí, že si nyní o víkendech více odpočinou a jsou pak v práci výkonnější, sociologové příliš nevěří. Namítají, že jsme národ chalupářů a chatařů, kteří ve volném čase většinou neodpočívají, ale naopak dělají často těžkou manuální práci. Po třech dnech volna proto mnozí nepřijdou do zaměstnání čerství, ale ztrhaní. "A pokud si k tomu ještě vezmou další den volno, aby si pobyt na chalupě prodloužili, pracovní týden se pak na některých pracovištích úplně zbortí," uvedl sociolog Jiří Večerník.
Jsou ovšem profese a pracoviště, kterých se prodloužené víkendy netýkají. Nepřetržitě jedou například některé provozy i v japonské textilce Toray v Prostějově. "Znamená to pro nás vyšší výdaje na mzdy, ale s tím počítáme již při sestavování rozpočtu," uvedl personální ředitel textilky Jan Zdráhal. Lidé, kteří si svůj pracovní rytmus vytvářejí sami, říkají, že dělají jako jindy, jen jim v pondělí nezvoní telefony.
Naopak mnohým je jedno, zda je v pondělí volno. "Pracovat čtyři dny v týdnu? To je pro mě nesmysl. To bych nestíhal," tvrdí starosta Paseky na Olomoucku Jiří Blažek. Volná pondělí trochu komplikují život i úředníkům, kteří vyplácejí sociální dávky. "Co neuděláme v pondělí, musíme zvládnout v dalších dnech, a to už moc v pohodě není," říká Ludmila Hošťálková z Městského úřadu v Přerově.
