Let Johna Glenna do vesmíru vlastně nastoluje otázku o tom, do jak vysokého věku je člověk schopen být aktivní. Údaje OSN ukazují, že to může být docela dlouho - ale jen někde.
Průměrná délka lidského života se na zeměkouli v průběhu tohoto století protáhla téměř o třicet let. Předpokládaná doba života je podle údajů OSN na celém světě kolem osmdesáti let. I v rozvojových zemích se tato hodnota více než zdvojnásobila a činí nyní kolem sedmdesáti let. V příštím století by se podle odhadů měla většina obyvatel světa dožít 90 až 95 let.
"Přispěly k tomu především úspěchy lékařů v boji proti infekčním nemocem," uvádí Joseph Chamie, ředitel divize pro populaci OSN. "Tichá, ale úžasná revoluce v medicíně prošla v tomto století světem."
Pravda, její výsledky jsou rozdílné. "Chlapec, který se dnes narodí v Belgii, může předpokládat, že bude žít o čtrnáct let déle než chlapec narozený v Rusku, a o osm let déle, než kdyby se narodil v Maďarsku," připomíná zdravotní expert OSN pro východní Evropu Martin Bobak. V této části světa totiž průměrná délka života stoupala až do padesátých či šedesátých let, pak se zastavila a v sedmdesátých letech začala klesat kvůli vyššímu počtu případů úmrtí na choroby srdce a oběhového systému. Dnes mohou východoevropští muži očekávat, že se dožijí v průměru 68 a ženy 75 let.
Nejhůře je na tom subsaharská Afrika, sužovaná mimo jiné malárií a AIDS, kde dnes průměrný obyvatel umírá v 55 letech.
Joseph Chamie tvrdí, že nyní více než na vnějším prostředí záleží na člověku samotném - zda pije alkohol, kouří, je obézní, nemá dostatek pohybu či je promiskuitní, čímž riskuje sexuálně přenosné choroby.
- sobota 10. října 1998
