Prezident Miloš Zeman při loňském jmenování profesorů.

Prezident Miloš Zeman při loňském jmenování profesorů. | foto: Dan Materna, MAFRA

Dekrety profesorů podepíše prezident, předá je ministr. Rektoři souhlasí

  • 50
Potíže se jmenováním profesorů jsou prozatím zřejmě vyřešeny. Rektoři vysokých škol totiž souhlasí s návrhem Miloše Zemana. Prezident, který se chce pravomoci vzdát, jmenovací dekrety pouze podepíše a novým profesorům je předá ministr školství. Na jmenování čeká 85 akademiků.

Vedení České konference rektorů se ke jmenování profesorů vyjádřilo po pátečním jednání s ministrem školství Marcelem Chládkem. "Pro nás to není nic neobvyklého. Stejně to bylo i za Václava Havla a někdy i za Václava Klause," řekl rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch.

Podle rektora ČVUT Petra Konvalinky se za současné situace zvolilo nejelegantnější řešení. "Nám to vyhovuje, protože si myslíme, že masarykovská tradice by měla pokračovat dál. Nebude to znamenat velkou změnu, jen že jmenovací dekrety nepředá přímo prezident, ale ministr školství. S tím nemáme problém," řekl iDNES.cz Konvalinka. Pražská technika čeká na jmenování šesti profesorů.

Chládek s rektory jednal den poté, co novelu, podle níž měla pravomoc přejít z prezidenta na předsedu Senátu, zamítla Sněmovna (více čtěte zde).

Jmenování profesorů

Zatím není jasné, kdy Zeman dekrety podepíše. "Je to čerstvá záležitost. Termín podepsání dekretů ještě není stanovený. Neočekávám ale, že by tam docházelo k nějakým výrazným prodlevám," řekl iDNES.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Podle něj zatím ani není určené, kdy se prezident kvůli tomu sejde s ministrem školství.

Schůzka se uskuteční někdy v týdnu od 24. února. "Objednal jsem se k prezidentovi po návratu ze Soči, aby předání profesur proběhlo co nejdříve," řekl ministr. Jak se bude při jmenování profesorů postupovat v budoucnosti, se podle něj rozhodne v rámci velké novely vysokoškolského zákoně. To univerzity opakovaně požadovaly.

Chládek zopakoval, že jsou na výběr čtyři možnosti. Buď bude profesory jmenovat dál prezident, nebo ministr školství, předseda Senátu či samotné vysoké školy. "Debata o tom by měla probíhat ne na politické, ale na akademické půdě," uvedl ministr.

Konvalinka předpokládá, že zůstane zachovaný současný stav. "Málokdo podporuje variantu, že by to mělo být jinak. Pravděpodobně bude v novém zákoně opět jmenování profesorů prezidentem a myslím, že je to tak dobře," podotkl nový rektor ČVUT.

Zeman už v lednu uvedl, že pokud novela neprojde, bude postupovat stejně jako v případě Martina C. Putny, kterému loni v červnu předal dekret ministr školství. Dle platného zákona jmenuje prezident profesory poté, co dostane od ministerstva návrhy vědeckých rad vysokých škol. Zeman však loni na jaře navrhl tehdejšímu ministrovi Petru Fialovi, že tuto pravomoc předá právě šéfovi tohoto resortu. 

Příslušnou novelu na začátku ledna schválila vláda, ale s úpravou, že profesory bude jmenovat ne ministr, ale předseda Senátu (více čtěte zde). Zástupci vysokých škol novelu ostře kritizovali. Vadilo jim, že ji s nimi nikdo neprojednal. Průtahy považují za nepřijatelné.

Ministerstvo navzdory zvyklostem na podzim neposlalo návrhy se jmény budoucích profesorů na Hrad. Resort nakonec doručil prezidentovi listinu s 85 návrhy na jmenování až 22. ledna.

Ministr jednal s rektory o eurofondech i svém náměstkovi

Chládek uvedl, že ve zmíněné novele vysokoškolského zákona chce pokračovat v práci exministra Petra Fialy. "Tento zákon by měl přesahovat jedno volební období, měli by jej akceptovat i mí nástupci," uvedl.

Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka je například potřeba zavést kontraktové financování, tedy aby byly vysoké školy financovány na několik let dopředu a mohly tak lépe plánovat svou činnost. "Také je nutné upravit akreditační proces. Roste i problém financování pedagogických fakult, které jsou znevýhodněné," uvedl.

Ministr s rektory hovořil také o čerpání dotací ze strukturálních fondů i kandidátech na post náměstka ministra pro vysoké školy. Chládek zvažuje tři až čtyři jména.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video