Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg se utkali v prezidentské debatě ve veřejnoprávním Českém rozhlasu.

Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg se utkali v prezidentské debatě ve veřejnoprávním Českém rozhlasu. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Nejdu se mstít, řekl Zeman. Nejsem Rakušan, hájil se Schwarzenberg

  • 1644
Před druhým kolem prezidentské volby ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v duelu s expremiérem Milošem Zemanem v Českém rozhlase vysvětloval, že je dost Čechem na to, aby mohl být prezidentem. Zeman zase musel reagovat na výtku, že se chce mstít a že je agentem ruského Lukoilu.

"Je pravda, že jsem tam dlouho žil, ale nikdy jsem se nevzdal československého občanství. Někdy vám nějaká věc padne na hlavu a už se to s vámi vleče," vysvětloval Schwarzenberg v debatě prezidentských kandidátů, že není Rakušan. Reagoval tím na výtky jeho nevoličů ze severní Moravy, ať se vrátí do Rakouska.

Šéf TOP 09 má český a švýcarský pas. Po únoru 1948 musel ze země odejít. V době komunistického režimu, kdy žil nuceně v zahraničí, pomáhal domácím disidentům. Schwarzenberg odpovídal i na otázku, proč mu nevadí, že mu jeho příznivci říkají Kníže. "Já to nepoužívám, nýbrž to používají různí lidé," prohlásil. Schwarzenbergovi nevoliči ze severu Moravy mu také vyčítali, že by jim jako prezident negarantoval sociální jistoty. "Sociální jistoty nemůže zajistit prezident," opáčil na tuto výhradu ministr zahraničí.

Zeman naopak v debatě čelil výtkám lidí z Plzně, které rozhlas oslovil, že se chce na Hradě mstít, že je spojen s ruskou olejářskou firmou Lukoil a s opoziční smlouvou. "Od roku 2003 uplynulo už deset let," bránil se Zeman. Kdyby se kterýkoli kandidát chtěl na Hrad dostat proto, aby se mstil, nedostal by se podle něj ani do druhého kola. "Nikdy v životě jsem se nenechal manipulovat panem Šloufem ani panem Kalouskem. Nepřál bych si, aby český prezident byl loutkou někoho doma nebo v zahraničí," prohlásil Zeman.

A zmínkou o Kalouskovi se opřel do Schwarzenbergova stranického kolegy, ministra financí za TOP 09. Popřel spojení s Lukoilem. Jeho blízký spolupracovník ve straně SPOZ Martin Nejedlý je zástupcem české pobočky Lukoilu.

Schwarzenberg chce poslance volit většinově, Zeman do ČNB Švejnara či Rusnoka

Předseda TOP 09 překvapil v debatě tím, že by se mu jako prezidentovi zamlouvala změna volebního systému do Sněmovny tak, aby se do ní poslanci volili většinovým způsobem. Řekl také, že je nešťastný z velkého množství malých krajů.

Hodnocení debaty Schwarzenberg - Zeman

Josef Kopecký, redaktor iDNES.cz
49:51
Prakticky vyrovnaná debata, v níž Zeman dokázal konkrétněji odpovědět, koho by vyslal do ČNB, a Schwarzenberg nezapomněl na rozdíl od soupeře říci, že by nedělal rozdíl mezi těmi, kdo ho podpořili a kdo ne.

Václav Dolejší, vedoucí reportérského oddělení MF DNES
45:55
Karel Schwarzenberg sice působil nad věcí, víc prostoru si ale získal Miloš Zeman.

Josef Mlejnek, ml., politolog
50:50
Byla to remíza. Ale i na ní může vydělat spíš Karel Schwarzenberg, který ukázal, že v debatách je rovnocenný partner Miloše Zemana.

"Měli bychom respektovat historickou hranici Moravy," řekl Schwarzenberg. Právě tím by mohl oslovit část moravských voličů, protože v této části České republiky měl v prvním kole slabší pozici než Zeman.

Bývalý premiér Zeman zopakoval svou dlouhodobou myšlenku, že voliči by měli mít šanci při volbách do Sněmovny vybírat kandidáty najednou z více stran. Ústava by také podle Zemana měla stanovit přesnou lhůtu, po kterou může dosluhovat vláda v demisi.

Konkrétnější byl Zeman v tom, koho by poslal do bankovní rady České národní banky. Nominoval by exministra financí Jiřího Rusnoka, ekonoma Jana Švejnara a některého z ekonomů odborové centrály ČMKOS, například Martina Fassmana. Právě zmínkou o bývalém prezidentském kandidátovi Švejnarovi se mohl Zeman pokoušet naklonit si část ne zcela přesvědčených Schwarzenbergových středových voličů.

Český rozhlas si do debaty, kterou moderoval Martin Veselovský a trvala necelou hodinu, pozval i další hosty - politoložku Vladimíru Dvořákovou z Vysoké školy ekonomické a novináře Lenku Zlámalovou z Lidových novin, komentátora Práva Alexandra Mitrofanova, Jindřicha Šídla z Hospodářských novin a vlastního komentátora Petra Nováčka. Ti také oběma kandidátům dávali otázky.

Poslední slovo měl Zeman, ale zase couval u tématu bombardování Íránu

Zeman dokázal v debatě získat větší časový prostor než jeho soupeř, na poslední otázku týkající se zahraniční politiky odpovídal až jako druhý a měl tím pádem i poslední slovo. Viditelný plus zaznamenal tím, že byl na rozdíl od Schwarzenberga konkrétnější při odpovědi na otázku, koho by vyslal do vedení ČNB.

Volba prezidenta

Konkrétnější byl Zeman i u otázky, kdo byl nejlepší a nejhorší premiér. Za nejlepšího označil Josefa Tošovského, za nejhoršího Stanislava Grosse, s nímž byl dříve ve vedení sociální demokracie. Schwarzenberg zase v diskusi dokázal pochválit i Václava Klause za jeho působení v pozici premiéra, ale neřekl, kdo byl podle něj nejlepší a kdo nejhorší.

Ministr zahraničí zase při odpovědi na první otázku, jaké by byly jeho první kroky na Hradě, na rozdíl od svého soupeře neopomněl zmínit, že by oslovil i ty, kdo ho nevolili. "Nedělal bych rozdíl v tom, kdo byl pro a kdo proti mně," řekl Schwarzenberg.

Problémová pro část levicových voličů může být odpověď Zemana na otázku k bombardování Jugoslávie a k možnému preventivnímu úderu na íránská odpalovací zařízení.

Schwarzenberg řekl, že byl proti leteckému útoku NATO na Jugoslávii a neútočil by ani na Írán, protože by považoval za chybu "zapalovat oheň vedle benzinky". Zemanova vláda naproti tomu byla pro útok na Jugoslávii a bývalý premiér dosud hlásal, že je pro preventivní útok na íránská odpalovací zařízení. Ve středu poprvé od tohoto postoje couval, pokud by existovala kontrola Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Oba prezidentští kandidáti jsou na rozdíl od současného prezidenta Václava Klause proevropsky naladěni, ale shodli se v tom, že na vstup do evropské bankovní unie máme dost času, až jednou budeme mít euro.

V debatě za Zemanem, který považuje právě tento žánr za svou silnou stránku, Schwarzenberg nezaostal, což může považovat fakticky za svůj úspěch. První z velkých prezidentských debat nepřinesla hrubou chybu žádného z obou kandidátů na Hrad.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video