Zákrok SNB na Národní nebyl nestandardní masakr, míní Zeman

  • 1979
Revoluci v roce 1989 vyvolala nepravdivá zpráva o smrti studenta Martina Šmída, ne zákrok SNB na Národní třídě, řekl prezident Miloš Zeman při sobotní debatě se svým předchůdcem ve funkci Václavem Klausem. Zákrok tehdejší policie nebyl podle Zemana nestandardním masakrem, demonstrace 17. listopadu pak jen jednou z „x“ tehdejších demonstrací.

Lidé, kteří na demonstraci 17. listopadu 1989 nebyli, na ni podle Zemana vzpomínají jako na „krvavou řež“.

„Prosím vás, každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z lidových milicí, když dostali povel ‚obušky k nasazení připravit‘, tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli,“ řekl Zeman.

„Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x‘ demonstrací,“ dodal a upozornil, že na demonstraci byl. Skutečnou revoluci podle něj nastartovala až nepravdivá zpráva o smrti studenta Šmída, která v lidech vyvolala pozdvižení, protože přišla právě na výročí 17. listopadu 1939.

Zeman s Klausem debatovali v pražském paláci Žofín při příležitosti 25. výročí od listopadových událostí roku 1989. Mluvili především o ekonomických tématech, jež se týkala rozhodnutí vlád, kterým v minulosti jako premiéři předsedali, i o budoucnosti zavedení eura. Debata se nesla v přátelském duchu, oba aktéři si ale neodpustili mnoho vzájemných lehkých rýpnutí. „Jsme dva staří zbrojnoši, kteří vzpomínají na minulost,“ poznamenal během debaty Zeman.

 Oproti minulým týdnům, kdy Klaus často kritizoval Václava Havla (celý Klausův rozhovor pro MF DNES čtěte zde), v sobotu jeho jméno takřka vůbec zmiňováno nebylo. Pouze Zeman ve své úvodní řeči označil Občanské fórum za amorfní hybrid, po kterém následoval návrat ke standardnímu systému politických stran. 

Podobná debata se uskutečnila tento týden již ve čtvrtek, v ní se Klaus se Zemanem shodli, že polistopadová transformace ekonomiky a společnosti byla úspěšná (více z této debaty najdete zde).

Jedním z témat, která v sobotu současný a bývalý prezident probírali, byla například privatizace bank, kupónová privatizace nebo oslabování koruny Českou národní bankou (ČNB). To odmítli Klaus i Zeman, který při této příležitosti poznamenal, že pokud bude jmenovat členy ČNB on, současné vedení svá místo znovu neobhájí. Možnost, že jmenování vedení ČNB záleží pouze na jednom člověku, zkritizoval Klaus. Podle něj bylo toto rozhodnutí „nesmyslem“, který požadoval Václav Havel.

Jedním ze sobotních témat bylo i zavedení eura. Zemana Klaus označil za „posledního Mohykána“, který tuto měnu obhajuje. Jiného člověka, který by euro hájil, prý nezná. Klaus zopakoval, že přijetí eura odmítá. Naopak Zeman se eura zastal. Česko podle něj do eurozóny nevstoupí dříve než za pět let. Eurozóna by se podle něj měla přestat být charitativním spolkem. Poznamenal ale, že věří v její pozitivní vývoj.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video