V úvodu debaty měli všichni kandidáti možnost vyjádřit se k současné mezinárodní politice a bezpečnosti. Jiří Drahoš vyzdvihl, že více než 80 procent obyvatel se podle průzkumu cítí v České republice bezpečně. Za nebezpečné označil Rusko, které se podle něj snaží podkopat naši stabilitu. „Měli bychom být jednotní, odmítněme populisty,“ vzkázal.
Podle Petra Hanniga je snaha o vytvoření evropské armády velmi nebezpečná a vadí mu, že se nikdo nepokusil zastavit migrační krizi. Michal Horáček se zaměřil na bezpečnostní situaci v České republice, kde poukázal na nedůvěryhodnost kancléře Mynáře, který dosud nemá bezpečnostní prověrku. „Musíme si uvědomit, že nebezpečí číhá všude,“ řekl.
Marek Hilšer varoval před ovlivňováním vnitřní politiky a zdůraznil nutnost setrvání v EU i NATO. Jiří Hynek si vytyčil tři základní pilíře - armádu, občana a zahraniční politiku. „Zahraniční politika má být aktivní tak, aby vyhledávala kvalitní spojence,“ řekl. Za svůj vzor označil stát Izrael, který podle něj umí být soudržný a zaslouží si podporu.
Vratislav Kulhánek poukázal na to, že stav české armády je nevyhovující a podpořil její začlenění v NATO. Také Mirek Topolánek vyjádřil obavy nad nedostatečným vybavením české armády a ČR by se podle něj měla více zapojit do zahraničních misí. Fischer souhlasil s Topolánkem na navýšení finančních výdajů na armádu, ale obezřetně. “Tady bych byl velmi přísný, abychom investovali do věcí, které dávají bezpečnostně smysl. Musíme reagovat nejen na Rusko, ale také na Čínu v Africe,“ řekl.
Online reportáž |
„Nejlepší cesta k zabezpečení bezpečnosti je likvidace zdrojů nebezpečí. Nyní největší nebezpečí hrozí nejvíce ze severní Afriky a je potřeba zklidnit atmosféru na místě,“ uvedl Kulhánek. Mezi nejčastějšími hrozbami pro Českou republiku mezi kandidáty zazněl mezinárodní terorismus, Rusko a hybridní válka, Severní Korea, dezinformační propaganda, nekontrolovaná migrace nebo také Čína.
Všichni kandidáti se shodli na přítomnosti české armády v Pobaltí nebo na vstupu Gruzie do Evropské unie. Sedm kandidátů souhlasilo také s pokračováním sankcí proti Rusku v reakci na anexi Krymu, proti byl pouze Hannig. Ten byl také jediným kandidátem, který by podpořil referendum o členství České republiky v NATO.
Rozporuplné reakce vyvolala otázka na znovuzavedení povinné vojenské služby - ačkoliv ji většina z kandidátů na vlastní kůži absolvovala, pro její návrat byli pouze Kulhánek s Hannigem. Shoda panovala u nutné ochrany hranic Schengenského prostoru, volný pohyb osob by omezovat nechtěli. Topolánek neopomněl zmínit, že právě jeho vláda Schengen pro ČR vybojovala a upozornil na to, že vnější hranice je v tuto chvíli „děravá“ a je tedy zapotřebí chránit také hranice republiky.
Znovuvytvoření ministerstva informatiky by žádný z kandidátů nepodpořil, i když většina z nich připustila, že ohrožení přicházející z kyberprostoru je reálné a je důležité bojovat s dezinformacemi. „Na digitální válku je potřeba vynaložit 13- 20 miliard,“ podotkl Topolánek.
Na dotaz ohledně zakázek zbraní pro Ukrajinu odpovídali kandidáti rozporuplně. Podle Topolánka je potřeba konflikt na Ukrajině řešit především politicky, s nevojenskou pomocí souhlasil také Hynek . Naopak Hilšer by s dodáváním zbraní problém neměl, protože ČR dodává zbraně i do jiných regionů. Také Horáček, Drahoš a Fischer by zbrojní zakázku pro Ukrajinu podpořili. Proti zbrojní zakázce byl Hannig.
V hlasování čtenářů iDNES.cz probíhajícím zároveň s debatou získal nejvíce sympatií Jiří Drahoš, který posbíral třetinu všech hlasů. Následoval ho Mirek Topolánek s 24 procenty, Fischer s Horáčkem získali shodně po třinácti procentech hlasů.
Nepřišel jen prezident Miloš Zeman
Pozvání na předvolební debatu přijali bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš, textař a antropolog Michal Horáček, šéf Asociace zbrojního průmyslu Jiří Hynek, hudebník a producent Petr Hannig, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, politik a diplomat Pavel Fischer, lékař Marek Hilšer a někdejší premiér a předseda ODS Mirek Topolánek.
Současný prezident Miloš Zeman a poslední z celkové devítky kandidátů, kteří se v lednu utkají v prvním kole o Hrad, za pozvání poděkoval, ale omluvil se s tím, že se letos žádné předvolební debaty účastnit nebude. Před pěti lety v podobné debatě byl.
Ačkoliv je debata veřejná, sál pro přímé účastníky byl kvůli omezené kapacitě už předem beznadějně zaplněn diplomaty a bezpečnostními experty. Veřejnost však může sledovat debatu právě prostřednictvím živého vysílání na internetu.
„Díky spolupráci s iDNES.cz a živému přenosu pak věříme, že bude mít názorový střet osmičky kandidátů velký dosah,“ uvedl Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000, které Informační centrum o NATO provozuje.
Zároveň mohou čtenáři iDNES ve speciální anketě během debaty hlasovat o tom, který z diskutujících by jako prezident nejlépe plnil roli vrchního velitele ozbrojených sil.
Celý záznam debaty prezidntských kandidátů:
