Až dosud se za nejpravděpodobnější směr, kterým se druh Homo sapiens vydal za osídlením celé planety, považovala trasa mířící do dnešní oblasti Blízkého východu.
Sejde na tom? Ano, říkají odborníci. Otázka, jak přesně začalo vítězné tažení lidí za dobytím světa, je nesmírně důležitá a fascinuje mnohé odpradávna.
Nová teorie podle BBC předpokládá, že v této oblasti existovaly zhruba před 120 000 lety mohutné říční systémy – ty mohly prvním vlnám "migrantů" umožnit, aby opustili africký kontinent.
Základním průlomem se pro vědce staly radarové snímky, které v této části Afriky prokázaly existenci mohutných a nyní již zcela zaniklých řek. Ty mohly před dávnými věky napomoci lidem překonat i tehdy vyprahlou Saharu. "Je to jedna z cest, kterou mohli použít," citovala BBC Annu Osborneovou, členku vědeckého týmu.
A její kolega Nick Barton dodal, že nyní je třeba tuto teorii ještě ověřit v terénu. "Musíme se nyní soustředit na archeologické výzkumy a prokázat, zda to tak opravdu bylo," uvedl.
Byli to však předci dnešních lidí?
Na mnoho otázek je třeba ještě nalézt odpověď - genetické zkoumání zatím naznačuje, že současní lidé jsou spíše potomky jiné, mnohem mladší emigrační vlny, která Afriku opustila trasou "na Blízký východ".
To by poněkud snižovalo význam nově objevené cesty - lidé, kteří jí prošli, podle genetiků v dnešních populacích zřejmě žádné stopy nezanechali, jejich linie vymřely.
Právě genetika se nyní stává v rukách vědců mocnou zbraní - každého člověka lze totiž zařadit do určité skupiny, u níž se více či méně ví, kudy její příslušníci po desetitisíce let po planetě putovali.
