"Soud měl k dispozici dva základní důkazy. První, že k souloži mezi dívkou a obžalovaným skutečně došlo a také místo, kde se tak stalo. To nikdo nezpochybnil. Rozhodnout jsme se museli pouze mezi výpověďmi, které byly rozdílné. Obžalovaný tvrdil, že dívka s pohlavním stykem souhlasila, poškozená dívka naopak vypověděla, že Železný ji k souloži donutil násilím. Kromě toho, že jí dal facku, hrozil i tím, že ji zabije, pokud mu nebude po vůli. Potom na ní na poli a později v autě vykonal soulož ," popsal hlavní rozpory ve výpovědích předseda senátu Ivo Poštolka.
Senát soudu nakonec posoudil výpověď dívky za věrohodnější, přestože svědek Jaroslav Bánert, který jel s Železným i dívkou v autě, popřel, že by si nějakého násilí všiml.
"Svědek Bánert, který v té době byl Železného známým, mohl mít na osvobozujícím výsledku soudu svůj zájem. Naopak jsme nenašli motiv, proč by poškozená mentálně retardovaná dívka vypovídala proti obžalovanému. Z psychologického posudku vyplynulo, že není vychytralá," naznačil pilíře rozsudku Poštolka.
Přestože rozsudek přijal David Železný s kamennou tváří, ze soudní síně odcházel ve spěchu a zjevně rozladěn. Utekl nejen před novináři, ale i před svým advokátem Tomášem Sokolem. Ani on nechtěl verdikt soudu nijak komentovat.
O vině Davida Železného bude ještě rozhodovat středočeský krajský soud. I když se přikloní k rozsudku kladenských soudců, který Železnému vymezili souhrnný pětiletý trest ve věznici s dozorem, stráví Železný za mřížemi maximálně tři roky. Ze stanoveného trestu mu totiž bude odečtena doba, kterou strávil ve vazbě a ve znojemské věznici, kde si odpykával trest za jiné znásilnění.
Soud rozhodl až po třinácti odročeních
Soudce musel v minulosti proces odročovat kvůli nepřítomnosti svědků, ale i obžalovaného. "Tolik nepřítomností svědků zavání pohrdáním soudu," okomentoval situaci v květnu soudce.
Podle předsedy senátu Okresního soudu v Kladně Iva Poštolky nemohl soud v květnu dokazování ukončit, aniž by Jaroslava Bánerta vyslechl. Ten podle svých předchozích výpovědí spolu s Železným a poškozenou Lenkou H. jel v roce 1994 do Unhoště, v inkriminovaný okamžik se však od auta Železného vzdálil.
Železný se svým obhájcem Tomášem Sokolem tehdy navrhli, že se pokusí svědka kontaktovat. Kladenští soudci ovšem s touto možností nesouhlasili.
Bánert nechybí poprvé (18. května)
Svědek se od listopadu 1998 k soudu opakovaně nedostavoval, neboť se prý nezdržoval na adrese svého trvalého bydliště a předvolání mu tak nemohlo být doručeno. K soudu přišel až letos 1. února, kdy ovšem ze zdravotních důvodů zase nepřišel Železný.
"Svědek se z líčení písemně omluvil až bezprostředně před zahájením. Jako důvod uvedl pracovní neschopnost, kterou soud náležitě prošetří," uvedl soudce Poštolka. "Vzhledem k závažnosti tohoto svědka je nezbytné, aby se k soudu dostavil. Nelze pouze přečíst jeho výpověď z přípravného řízení,"dodal předseda senátu.
Podle obžaloby se měl Železný dopustit znásilnění v srpnu 1994 u obce Unhošť, kam z pražské diskotéky odvezl tehdy dvacetiletou Lenku H. Před Unhoští měl poté ženu v příkopu a ve svém voze opakovaně donutit k souloži.
Okresní soud v Kladně již v této kauze rozhodl v únoru 1996 a opakovaně v září 1997, v obou případech Železného osvobodil. Důvodem bylo, že poškozená se sice mohla cítit jako osoba znásilněná, nedokázala však svůj nesouhlas s pohlavním stykem dát najevo slovně ani fyzicky. Líčení bylo znovu obnoveno v listopadu 1998 poté, co Krajský soud v Praze opakovaně vytkl chyby v posuzování důkazů.
Železný byl loni podmínečně propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za prokázané znásilnění, jehož se dopustil v roce 1995 na jedenadvacetileté dívce u obce Hodkovice.
| Odsouzený David Železný telefonuje v soudní síni. Soud mu za znásilnění vyměřil pět let ve věznici s dozorem (29. června 2000). |
|---|
| Obžalovaný David Železný a jeho obhájce Tomáš Sokol vcházejí do jednacího sálu před vynesením rozsudku (29. června 2000). |
| Obžalovaný David Železný a obhájce Tomáš Sokol se radí po výslechu hlavního svědka (29. červny 2000). |
| Odsouzený David Železný a jeho obhájce Tomáš Sokol pozorně naslouchají konečnému verdiktu soudu (22. června 2000). |
