O věci informoval server iROZHLAS.cz. Informaci o proměně věznice potvrdila pro iDNES.cz mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
„Ano, je tomu tak. Změna profilace věznic je v zásadě běžná věc, která se děje během roku. Touto změnou v loňském roce proběhlo deset věznic. Některé věznice mají všechny stupně zabezpečení, některé nemají všechny, a my tím, že profilace věznice měníme, reagujeme v podstatě na vývoj vězeňské populace. Není to nic neobvyklého, že dojde k přidání či ubrání profilace. Je to běžná věc,“ uvedla Kučerová.
Změna nastala krátce poté, co státní zástupce při kontrole zjistil, že expolitik David Rath do věznice v Teplicích nepatří. Ta totiž měla doposud označení věznice se středním stupněm zabezpečení. Rath měl ovšem podle rozsudku skončit v cele věznice s ostrahou s takzvaným vysokým stupněm zabezpečení.
Věznici v Teplicích si přitom vybral loni sám Rath. A to navzdory tomu, že mu soud jako nástupní žalář určil pražskou Ruzyni. Odsouzený do výkonu trestu totiž může nastoupit v jakékoliv z 12 nástupních věznic.
Kauza Ratha vyostřila vztahy mezi státními zástupci a ředitelstvím vězeňské služby. Šéfdozorce Petr Dohnal na středeční tiskové konferenci označil výsledky kontroly za „pseudokauzu“. Kvůli případu se chce obrátit na Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti.
Odmítl, že by byl Rath privilegovaným vězněm, že by měl nadstandardní celu nebo že by se nějak stavebně vylepšovala. Postavil se za ředitele teplické vazební věznice Petra Blažka.
Internista a někdejší středočeský hejtman Rath, který si v teplické věznici odpykává sedmiletý trest za korupci, by rád za mřížemi pokračoval ve své lékařské profesi. Podle iROZHLASu.cz právě proto nastoupil v Teplicích. Odsouzení v současné době pozici vězeňského lékaře zastávat nemohou, neboť by se mohli dostat k citlivým informacím. To by se ovšem mohlo do budoucna změnit.
V zákoně o výkonu trestu odnětí svobody je od roku 2014 uvedeno, že věznice zařazuje odsouzené do práce s přihlédnutím k odborným znalostem a dovednostem včetně způsobilosti poskytovat zdravotní služby. Lékař musí mít pro poskytování péče takzvanou profesní bezúhonnost, kterou komora potvrzuje, že se nedopustil žádného trestného činu souvisejícího s výkonem profese. Výpis z rejstříku trestů lékaři potřebují jen k registraci zdravotnického zařízení, tedy například soukromé ordinace, nebo po ukončení studia k přihlášce k aprobační zkoušce. |
Vězeňská služba potvrdila, že se snaží najít možnost, jak lékaře zaměstnat. „Naším úkolem je udržovat odborné schopnosti a dovednosti odsouzených tak, aby byli po opuštění výkonu trestu schopni se opět zařadit do pracovního procesu,“ připomněl sbor. Ministerstvo spravedlnosti k tomu ujistilo, že možnost zaměstnávat odsouzené lékaře by se týkala jen těch, kteří nemají uložený zákaz výkonu povolání v souvislost se spáchanou trestnou činností.
„Vězeňská služba tvrdí, že nemá lékaře. Zároveň ale odmítá umožnit odsouzeným lékařům využít jejich odbornost. Vždycky, odjakživa mohl lékař pomáhat svým spoluvězňům. Platilo to za nacistů i za komunistů v 50. letech,“ řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Při jednáních s ministerstvem spravedlnosti byl nejčastější argument, že by vězeň – lékař přišel do styku s osobními údaji včetně těch dozorců,“ dodal.
Zdravotní péče ve věznicích není podle Kubka dobře zajištěná, protože lékařů je málo a Vězeňská služba jim není ochotná zaplatit víc, když o práci nemají za současných podmínek zájem.
Rozhovor s Davidem Rathem krátce před nástupem do věznice (říjen 2019):
3. října 2019 |
