Davidu Rathovi se rovněž nelíbí pětidenní lhůta, za kterou má do vězení nastoupit a považuje to za další mstu soudce Pacovského, na kterého si stěžuje opakovaně a dlouhodobě pro podjatost. V této věci stížnosti exhejtmana Ratha zatím Nejvyšší soud nerozhodl.
„Nestandardní je i pětidenní lhůta, kdy v tom je ještě víkend, takže toho moc nezařídíte. Musím předat praxi a věci s tím související, což je časově náročné a jsem v ‚presu’. Je to spousta drobností a většinou se lhůty dávají okolo dvou týdnů. Takže je tady evidentní, že se mi pan Pacovský mstí a dává tím jednoznačně najevo, že ke mně má negativní vztah,“ stěžoval si Rath.
Jakým způsobem doručení soud odsouzeným dodá, je na rozhodnutí předsedy senátu (soudce). Původně to podle krajského soudu mělo proběhnout v úterý, což se ale nestalo.
26. května 2013 |
Soud a doručování
„Soud chtěl doručit výzvy odsouzeným při hlavním líčení v souběžně probíhající trestní věci. Protože ale tito využili svého práva se k hlavnímu líčení nedostavit, nebyl tento postup možný,“ uvedla mluvčí krajského soudu Hana Černá.
Rathova krabice od vínaV kauze bylo kromě Ratha obžalováno dalších deset lidí a některé z nich uznal soud vinnými.
Proces provázely problémy a obstrukce. Kromě stížnosti na soudce si nechal Rath číst například celý spis a líčení se protáhlo. |
„Lhůta k nástupu do výkonu trestu odnětí svobody v délce pět dní je lhůta, kterou v této délce zdejší soud určuje ve všech ostatních případech, nejedná se tedy o nijak neobvyklý postup,“ dodala Černá s tím, že v Rathově případě požádali v souladu s trestním řádem Policie ČR a samotné doručení provedli dva policisté v civilu.
Rath si po nastoupení do ruzyňské věznice odpyká sedmiletý trest vězení za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Současně dostal desetimilionový peněžitý trest a sedm let nesmí působit v samosprávě. Exhejtman po vynesení rozsudku řekl, že sedmileté vězení považuje za nepřiměřeně tvrdé a exemplární.
