Libiger dříve státní správě pomáhal vypisovat veřejné zakázky. A „proslavil se“ užíváním podezřelého softwaru na losování jejich vítězů. V branži mu to vyneslo přezdívku „král losovaček“. A městům, která software používala, nakonec stát nařídil vrátit dotace skoro 200 milionů korun.
V posledních měsících se Libiger vrhl na zcela jiný byznys. Podle zjištění MF DNES jeho nová firma vydala místo akcií vlastní kryptoměnu a neznámí investoři za ni zaplatili několik desítek milionů.
Trend, který se do Česka dostal ze zahraničí, funguje jednoduše. Firma ohlásí nápad. Místo klasických akcií však nabídne investorům vlastní virtuální platidlo podobné bitcoinu. V případě firmy Cryptelo, ve které Libiger figuruje, je to Coin. Těm, kteří ho koupí, následně nabízí podíl z budoucího zisku projektu, který za utržené finance slibuje vytvořit.
Stamiliony bez pravidel
Na rozdíl od akciového trhu se na celý proces nevztahuje regulace, která by chránila investory nebo předcházela praní špinavých peněz. Podle názoru České národní banky totiž kryptoměny, neboli tokeny, nejsou ani měna, ani cenný papír.
„Podle v současnosti převládajícího právního názoru tokeny vydávané v rámci ICO nelze považovat za cenné papíry. ICO nebudou předmětem dohledu ČNB a vydavatelům tokenů by z pohledu platných pravidel na kapitálovém trhu neměl hrozit žádný postih,“ uvedla mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.
Krnáčová svěřila stamiliony blízkému spolupracovníkovi „krále losovaček“ |
Pražská firma Cryptelo takto podle svého tvrzení od začátku roku vybrala od neznámých investorů zhruba 20 milionů korun. Slibuje za ně vytvořit superšifrované úložiště na internetu a za poplatek v řádu stovek tisíc ročně ho nabízet firmám, ale třeba i státu pro uchovávání nejcennějších dat.
Jako zakladatel v médiích nevystupuje Libiger, ale druhý jednatel firmy a povoláním informatik Martin Baroš. Libiger ovšem ve svém životopisu na sociální síti LinkedIn uvádí jako své současné zaměstnání post finančního a bezpečnostního ředitele v Cryptelu.
MF DNES však Libiger řekl, že v Cryptelu má minoritní podíl a ve firmě od minulého měsíce nepůsobí. Jak velkou část společnosti ovládá, jasné není. České Cryptelo totiž spoluvlastní britská společnost. I Baroš na dotazy MF DNES po několika dnech reagoval tak, že Libiger už ve firmě nefiguruje.
„Na můj návrh byl pro hrubé porušení povinností a aktivity vedené bez našeho vědomí zbaven všech funkcí, nyní s ním jednáme o majetkovém vypořádání a zároveň vlastními silami pracujeme na nápravě objevených pochybení. Upřímně mě děsí představa, že by pověst pana Libigera ohrozila věrohodnost našeho produktu,“ uvedl Baroš.
Pomocí obdoby bitcoinu, který Cryptelo vydalo, se podle něj bude časem dát platit za jeho úložiště. Až ho firma spustí. „Měnu jsme vydali nejen kvůli financování samotnému, ale také jako možnost účinného marketingu na lidi v zahraničí, kteří se o bezpečnost a šifrování zajímají,“ uvedl Baroš. U ICO je přitom běžné, že část mincí je vyhrazena pro ty, kteří si je nekoupí, ale projektu dělají reklamu.
Investiční šílenství
Vydávání vlastních kryptoměn je v zahraničí nejžhavějším trendem, kolem kterého se i kvůli rostoucím cenám bitcoinu a dalších kryptoměn strhlo investiční šílenství.
A objevila se řada případů, kdy neznámá skupina získala jejich prostřednictvím miliony dolarů od investorů na nápad, který nikdy neuskutečnila, a s penězi poté zmizela. V dubnu například vietnamská firma, která se maskovala jako dvojice startupů ze Singapuru a Dubaje, obrala 32 tisíc investorů až o 660 milionů dolarů.
V Česku ale tento fenomén teprve startuje. Stejnou metodu financování zvolil i platební systém Worldcore, který provozuje pražská společnost EUPSProvider. Vystupuje za ni třicetiletý Rus Alexey Nasonov udávající bydliště v Rostově na Donu. Ve firmě figuruje až od roku 2015.
V roce 2013 ji podle obchodního rejstříku spoluzakládal Bohdan Taranenko, který v Česku figuroval například ve směnárenské firmě rovněž pokutované ČNB nebo v automyčce Wash & Go, která sídlí na stejné adrese jako EUPSProvider.
Doteď Worldcore fungovala jako platební portál, který vloni pokutovala ČNB. Zjistila totiž, že přes společnost protéká řádově více peněz, než povolila – podle dostupného dokumentu to bylo jen vloni od ledna do září 1,9 miliardy korun.
Od té doby si ale firma licenci platební instituce opatřila. A pustila se do ICO. Podle dostupných údajů do ní teď prostřednictvím kryptoměn nateklo v přepočtu půl miliardy korun neznámo odkud. Kromě expanze platebního systému firma investorům slibuje třeba i vytvoření vlastního televizního kanálu o kryptoměnách.
Zaměstnavatel Nečase utržil za virtuální mince 130 milionů
Do ICO se vrhli i zavedení a zkušení investoři. Například Michael Broda – většinový akcionář skupiny Delta Capital, která angažovala i expremiéra Petra Nečase. Vlastní virtuální mince vydal jeho projekt esports.com, tedy portál okolo rostoucí komunity profesionálních hráčů počítačových her. Lidé za jeho kryptoměnu dali zhruba 130 milionů korun.
„K samotným investorům nezveřejňujeme informace,“ řekl MF DNES Broda.
Podle něj ICO esports.com má zejména marketingovou roli a většina investorů peníze pošle až klasicky prostřednictvím akcií.
„Očekávám, že na trhu bude celosvětově do roku 2020 půl miliardy hráčů a sledujících, a tím vznikne úplně nový trh. Jsme technologická firma. Kombinace Facebooku, Amazonu a Googlu v tomto novém prostoru,“ doplnil Broda s tím, že investory čeká výrazné zhodnocení vložených peněz.
Kdo z investorů by se ale chtěl jeho kryptoměny zbavit nyní, moc by nevydělal. Oproti původní prodejní ceně její hodnota spadla o téměř 90 procent.
Cifršpioni v akci
I přes poměrně krátkou dobu, během které metoda ICO v Česku funguje, se podle finanční rozvědky (oficiálně Finančního analytického úřadu) stala novým trendem mezi podvody.
FAÚ v minulém roce narazil například na českou společnost, která během jednoho měsíce získala patnáct milionů korun. Klientům je měla vyměnit za novou kryptoměnu ycoin. Jenže jak později zjistili cifršpioni, žádný ycoin zřejmě nikdy neexistoval.
„Investigací FAÚ byla zpochybněna existence kryptoměny i jejího zavádějícího označení, evokujícího shodu s již známou kryptoměnou. Další indicií o možném podvodném pozadí byly kusé či nepravdivé informace o dosavadní distribuci kryptoměny mezi investory, informace o kapitalizaci a vývoji kurzu kryptoměny, jako i další informace na webových stránkách projektu,“ uvedl FAÚ ve výroční zprávě.
Úřad nakonec zmrazil miliony korun na účtech firmy, která údajně ycoin vydávala, a podal trestní oznámení.
Do toků kryptoměn chce více vidět i policie. Ministerstvo vnitra už předloni uzavřelo dohodu s brněnským Vysokým učením technickým. Na akademické půdě vzniká pod kódovým označením TARZAN speciální sada nástrojů za téměř 20 milionů korun.
Jednou ze schopností softwaru má být i možnost propojovat anonymní kryptoměnové účty s reálnými osobami nebo sledování pohybu peněz jednotlivými kryptoměnami.
Ne všichni experti jsou ale ohledně virtuálních mincí pesimističtí. „Pevně věřím, že kryptoměny budou v budoucnu představovat spíše zajímavou alternativu k tradičnímu bankovnictví než hrozbu praní peněz,“ konstatoval expert na praní špinavých peněz a někdejší důstojník protikorupční policie Kamil Kouba.
