Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na svém posledním zasedání rozhodla hned o dvou kontroverzních tématech a pokárala dvě televize – ČT a Primu. U České televize konstatovala, že došlo k porušení zákona o vysílání v pořadu Americká volební noc, který se vysílal na ČT24 devátého listopadu. Zpravodajství v rámci Americké volební noci mělo být redaktory vedeno ve prospěch Hillary Clintonové. U Primy zase shledala Rada problém v jejích reportážích od 28. března do 17. dubna 2016, které se věnovaly tématu iráckých uprchlíků v České republice. Ty byly podle Rady zase velmi jednoznačně zpracovány tak, že si diváci nemohli utvořit vlastní nezávislý názor, jelikož zaujaté redakční komentáře je naváděly k jediné možné interpretaci medializovaného dění.
Největší rozruch vzbudilo pokárání České televize, vůči kterému se už stačili ohradit zástupci šéfredaktora zpravodajství České televize František Lutonský a Michal Kubal. Zaměřím se tedy na rozhodnutí RRTV právě vůči České televizi.
Předně musím konstatovat, že úhel pohledu reprezentovaný v daném časovém úseku, který je výrazně kratší než celková stopáž pořadu, skutečně spíše stranil Clintonové. Může být ale zajímavé podívat se, jak k věci argumentuje RRTV.
Zasedli si opravdu v ČT na Trumpa? (Foto: ČTK/ZUMA/Gary Hershorn)
Jakými konkrétními body se ČT podle RRTV údajně provinila?
1) V čase 4:35 hodin (reálný čas - SEČ) došlo k manipulativnímu spojení obrazu a slova během reportáže o postoji amerických celebrit k oběma kandidátům - v okamžiku, kdy v komentáři zněla informace, že „proti Donaldu Trumpovi už mezi hvězdami vznikla i petice, připojilo se k ní na 70 tisíc lidí s heslem: zastavte nenávist“, byly v obraze zařazeny fotografie osobností, čímž mohl být u diváka vytvořen jednoznačný dojem, že se jedná právě o osoby, které se připojily ke zmiňované petici. Mezi těmito zobrazenými osobami přitom figurují mj. i Clint Eastwood nebo Chuck Norris, tedy herci, kteří naopak v kampani otevřeně Donalda Trumpa podpořili. Toto podsouvání obrazové informace do falešného kontextu s komentářem tedy vytvořilo nepravdivý a zavádějící obraz reality.
To je smysluplná výtka, není co kritizovat.
2) V čase 7:15 se moderátor v rámci otázky pokládané americkému velvyslanci odvolává na výrok Trumpova potenciálního ministra Newta Gingriche, který řekl, že si není jist, zda stojí za to riskovat jadernou válku kvůli takovým předměstím Petrohradu, jako je Estonsko. Moderátor však vztáhl tento výrok na všechny baltské státy a položil otázku v tomto znění: „Jak si vysvětlit výroky, že baltské státy jsou předměstím Petrohradu?“, čímž se dopustil nepravdivého tvrzení a hrubým způsobem zveličil a překroutil realitu.
Kromě upozornění na nejlepší remix Pourquoi mourir pour Dan(t)zig? od roku 1939 je tento odstavec zajímavý i jednou další věcí - jedná se o úplnou prkotinu. Estonsko je členem NATO, EU a zcela jistě i pobaltským státem, celá konverzace je pak vedena v symbolických obrazech: předměstím Petrohradu také asi Newt Gingrich nechtěl říct, že si Estonci mohou pohodlně zajet na prohlídku ermitáže metrem. Výrok je pak ještě k tomu použit v otázce, a nikoliv předán jako zásadní fakt. Hrubé zveličení reality to tedy úplně není, překroucení už vůbec ne. Vyčítat toto ČT a vydávat to za problém je tedy nesmysl.
3) Ve studiu nebo v rámci rozhovorů natáčených na kameru mimo studio (v živém přenosu nebo předtočených) dali autoři pořadu široký prostor k vyjádření celkem čtyřem zainteresovaným respondentům - občanům inkriminované země, tedy USA. Všichni tito respondenti byli transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa (jeden člen administrativy demokratické strany – Andrew Schapiro, druhý ideový a finanční podporovatel Clintonové – Brady Clough, třetí republikán angažující se 7 v hnutí NEVER TRUMP – Tom Nichols, a čtvrtá lidskoprávní aktivistka – Anne Petráková). Byli tedy pozváni hosté zastupující výhradně jen jednu stranu, a to v poměru 4:0. Tento výběr respondentů výrazným způsobem ovlivnil vyznění pořadu. Provozovatel se tedy v uvedených případech dopustil porušení povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.
Zde by byl asi nejpádnější důvod říct, že ČT byla neobjektivní. Všichni čtyři skutečně mají blíže ke Clintonové - byť Clintonovou a Shapira (velvyslance v ČR, mimochodem, to je možná významnější než “člen administrativy”) nespojuje o moc víc než příslušnost ke stejné straně (a to v těchto volbách žádné sympatie automaticky neznamenalo). A to i když důvod uvedený Radou, proč je Petráková zaujatá (“lidskoprávní aktivistka”), je možná chytrá subverze, kterou nám chce RRTV říct, že lidská práva jsou tématem přímo antagonistickým Trumpovi. Problém je, že hosté nebyli v celém pořadu pouze čtyři, jakse RRTV snaží naznačit. Tady by bylo možné obhajobu ČT ukončit a podivit se, jak a proč vznikl výběr těchto čtyř. Tak aby byl vytvořen snadný klacek na ubití ČT? Nevím, to by měla Rada vysvětlit.
Je ale vhodné uvést ještě jednu věc. Najít relevantní podporovatele Trumpa není úplně jednoduché a klasický model “požádáme politiky obou stran” tady selhává: podpora Trumpa mezi republikány není a nebyla úplně nejvyšší. A ano, vybrat politika aktivního v hnutí NEVER TRUMP jako zástupce republikánů, je pro podporu Trumpa trochu nevhodné. Ale kdo lepší pak byl po ruce?
Tím vůbec neříkám, že podporovatel Trumpa rovná se automaticky “méně kvalitní” osobnost. Jenomže pokud máte kampaň založenou na vyhraňování se vůči médiím a establishmentu, tak najít v ní lidi ochotné konstruktivně mluvit do médií nějaké středoevropské země není jednoduché. Jen škoda, že podporovatele Trumpa Elišku Haškovou Coolidge a Romana Jocha RRTV ani nepovažovala za hosty hodné zmínění. Přesto, že v pořadu byli přítomni. Ale možná je jenom lidé z Rady přehlédli.
4) V rámci pořadu došlo opakovaně k situacím, kdy nebyla respektována zásada, že názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru, když od moderátorů nebo reportérů např. zaznělo: „Jako jednoznačného nepřítele vnímá Donald Trump islám. Plošně. (čas 5:31)
K tématu bych Radě doporučil třeba tuto tiskovou zprávu, v níž se píše: "Donald J. Trump is calling for a total and complete shutdown of Muslims entering the United States until our country's representatives can figure out what is going on (Donald J. Trump volá po totálním a úplném zákazu vstupů muslimů do USA, než naši politici zjistí co se děje”) . Posloužit může i úryvek rozhovoru, ve kterém říká: “I think Islam hates us. There is tremendous hatred…” (Myslím, že nás islám nenávidí. Jde o ohromnou nenávist…)
Vytěžit z tohoto a řady dalších prohlášení a tweetů informaci, že Donald Trump považuje muslimy (a tím nejspíš i islám, jako jejich jediný spojující prvek) za něco nebezpečného, není otázka složité interpretace nebo názorového hodnocení. Pokud nedovolíme reportérovi z uvedených prohlášení vydestilovat informaci “jako jednoznačného nepřítele vnímá Donald Trump islám”, tak co je dovoleno? Říkat slovo od slova zcela přesně výroky daného kandidáta, aby tedy jediná možná formulace byla: “Donald Trump chtěl muslimům zakázat vstup do USA a říká, že islám nás nenávidí”?
5.) Radě také vadilo toto prohlášení: „Ženy jsou velkým břemenem muže, který dvacet let vlastnil soutěž Miss Universe.“ (5:32); a “Trumpův sexismus korunovala nahrávka z roku 2005. (5:32)”
Miss Universe Trump vlastnil, ale jestli jsou ženy jeho břemenem, je samozřejmě těžké říct. Jeho postoj k ženám mu rozhodně přinesl horké chvilky v kampani a nějaké to vysvětlování a hašení následných reakcí.
Ohledně nahrávky z roku 2005 je pak hlavní otázka, jestli postoj zkráceně vyjádřitelný slovy “Kámo, když jsi hvězda, můžeš začít náhodně líbat a chytat za rodidla ženy, páč se jim to líbí” je sexistický nebo ne. Ať už sexismus hodnotíme jako zápornou nebo naopak kladnou vlastnost, lze jen těžko říct, že tohle sexismus není a zároveň se (snad) jedná o nejznámější a nejsilnější Trumpův sexistický výrok. Formulace použitá ve vysílání pak není úplně od věci a opět otevírá otázku, jak tedy jinak o tom referovat. Přiložit výčet všech výroků a pak říci “A necháváme na divákovi posoudit, jestli je právě tento výrok sexistický”?
6.) Další výtka Rady směřovala k větě: „I tohle se snažil obrátit ve svou přednost jako efektivní práci pro firmu v souladu se zákony.“
Formulace “i tohle obrátil ve svou přednost…” by asi byla vhodnější, pravda.
7.) A nakonec poslední výtka byla k větě: „Američané se postupně smiřují s tím, že budou mít jako nového prezidenta Donalda Trumpa.“
Ve chvíli, kdy jsou na hlasy výsledky hlasování poměrně těsné, celá kampaň je velmi vyhrocená a těsná většina lidí hlasuje pro Clintonovou není formulace o smiřování nijak přehnaná a dá se očekávat, že stejně tak by se postupně smiřovali s druhou možností. Ono smiřování mělo i podobu pouličních nepokojů a přepočítávání hlasů ve třech státech, což už by koneckonců mohl někdo vnímat nejen jako “se smiřují”, ale třeba i jako “se nesmířili”. Ve chvíli, kdy půlka společnosti prohrála a půlka zvítězila je tato formulace dosti nekonfliktní.
Stejně by se daly podložit jako pravdivá a objektivní další vyjádření, která ale Radě vadila coby zaujatá či příliš hodnotící. Nabízí se tak otázka, zda Rada vůbec něco o Donaldu Trumpovi věděla, než se její členové pustili do svého rozboru.
Faktické chyby ve zprávě RRTV ale nakonec vlastně nejsou to nejdůležitější. Jak jsme si řekli na začátku, souhlasím s tím, že k porušení zásad objektivity a vyváženosti nejspíš došlo - pokud přijmeme hodně specifickou definici toho, co ta objektivita a vyváženost vlastně je. Je sice trochu strašidelné, jak velká část kritiky RRTV vyplývá buď z neznalosti kontextu nebo z nechuti ho brát jako relevantní (např. u kritiky vyjádření o Trumpově sexismu), ale ČT si skutečně místy práci trochu zjednodušila (dejme tomu přebíráním materiálů převážně ze CNN).
Ostřejší otázky do budoucna nabízí všechny zmíněné kontroverzní body, u ČT zostřené jejím postavením veřejnoprávní televize. V amerických volbách ale nastala situace, ve které se měla problém zorientovat všechna média.
Na jedné straně stál kandidát, který se nedržel žádných zavedených pravidel, nebyl úzce spojen s existujícími politickými strukturami, svoji popularitu stavěl na kontroverzních, vzájemně se občas vyvracejících výrocích a jasně se vyhranil proti “spiknutí elit”, které začínalo u současné vlády a ovládalo většinu médií. Hillary Clintonová pak rozhodně není hrdinným rytířem bez bázně a hany. Problém je v tom, že její selhání a vady jsou méně viditelné, a i kdyby byly stokrát hlubší, na prosté kvantitě je pak velmi těžké oba dva kandidáty primitivním stylem “pět minut Donald, pět minut Hillary” vyvážit.
Co má pak televize dělat? Otrocky předávat v plus minus stejné časové dotaci výroky obou kandidátů bez jakéhokoliv komentáře, ať už expertního nebo vlastního? RRTV totiž nejčastěji kritizovala momenty, kdy si reportér či moderátor dovolil formulovat naprosto jasně zřetelnou věc (sexismus, islám je nepřítel…). Hledat podpůrná stanoviska pro všechny kandidáty, nezávisle na tom co říkají?
Jak by to vypadalo? Třeba: A nyní si řekneme deset důvodů, proč je postavení zdi kterou zaplatí Mexiko smysluplným projektem který se může stát. V následující relaci pak promluví předseda Českých bojovníků za svobodu Vodička s příspěvkem na téma “Kdo byl zajat, je bačkora, mě nikdy nezajali”.
Česká televize má (pokud se podrobí Radě) teď dvě možnosti kudy jít. Může se stát tupým předkladačem kopiček neanalyzovaných informací a tiskových zpráv a novinářská práce se pak ponechá pro rubriky “dopravní nehody a roztomilá zvířátka”. Nebo se rozhodne jít zcela v rámci hesla “Každý názor je správný” a vybuduje rozsáhlou síť spolupracovníků a expertů ochotných podpořit či zamítnout podle potřeby jakýkoliv výrok a budeme tak svědky neustálého relativizačního ping pongu, kde nic neexistuje stabilně a pevně.
Hlavním problémem celé věci ale není, jestli ČT pochybila nebo ne. Hlavní problém je, jakým způsobem o tom Rada rozhoduje. Tento způsob je odtržený od dalšího kontextu, pracuje s naprosto neodůvodněným výběrem pouze jedné části pořadu, nijak nezdrojuje svá tvrzení a přesvědčení a nenabízí jasně vyhraněnou kritiku a možnosti nápravy. Je tudíž na místě se ptát, kdy a jak svá metodická pochybení napraví RRTV?
