Odborníci z agentury Agentury ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) zkoumají, jak zachránit úrodu v případě sucha, šíření plísní či útoku biologickými zbraněmi na americká pole. Spojencem se má stát hmyz roznášející geneticky upravené viry, které by rostliny dokázaly ochránit.
Obavy ze zneužití
Výzkum je zatím ve velmi počátečním stadiu, vědcům se však už podařilo docílit jednoho demonstrativního úspěchu. Pomocí mšice nakazili rostlinu kukuřice modifikovaným virem s genem způsobujícím fluorescenci. Kukuřice začala zářit.
Armádní vědci se domnívají, že stejnou cestou by dokázali ovlivnit například rychlost růstu, což se může v případě katastrofálního sucha hodit, píše list The Washington Post. Za ideální přenašeče modifikovaných virů předběžně vytipovali mšice, molice a hmyz spadající do čeledi křískovitých.
Projekty z dílny DARPA |
Agentura DARPA dává najevo, že program připravuje i kvůli hrozbě případného útoku na americká pole.
„Národní bezpečnost, stejně tak jako úrodu může rychle ohrozit sucho, přírodní patogeny, povodně či mráz, ale také nebezpečí ze strany státních i nestátních aktérů,“ píše se na stránkách agentury ministerstva obrany DARPA.
Agentury ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) byla založena v roce 1958 pod názvem, ARPA, současný název se používá od roku 1996. Zrod agentury zodpovědné za vznik a vývoj nových vojenských technologií posvětil tehdejší americký prezident Dwight D. Eisenhower. Agentura má dnes pouhých 240 zaměstnanců, roční rozpočet však činí téměř tři miliardy dolarů.
Ze života hmyzu
Některým odborníkům však myšlenka vzniku hmyzí armády přijde poněkud strašidelná. Skupina skeptických vědců nedávno zveřejnila v časopise Science článek, v němž varuje, že program Hmyzích spojenců otevírá pomyslnou Pandořinu skříňku, a pokud by se dostal do špatných rukou, mohl by se stát biologickou zbraní.
„Proč používají hmyz? Mohli by používat rozstřikovací systémy. Nasazení hmyzu jako prostředku k šíření chorob je přece klasickou biologickou zbraní,“ poukázala na nejvíc znepokojující prvek programu spoluautorka článku, profesorka Silja Vönekyová z Univerzity ve Freiburgu.
DARPA tvrdí, že program má mít výhradně mírové využití. „Myslím si, že by se veřejnost neměla znepokojovat,“ argumentuje jeho vedoucí dr. Blake Bextine a ujišťuje, že existuje několik pojistek proti nežádoucím ekologickým následkům.
Jisté riziko však přiznává. „U každé vyspělé a revoluční technologie existuje potenciál dvojího využití. Ale to my neděláme. Soustředíme se na pozitivní cíle. Chceme zajistit potravinovou bezpečnost, protože ta je v naších očích národní bezpečností,“ dodal Bextine.
Další představitelé programu znepokojené vědce chlácholí, že vše je zatím v rovině teorie.
„Zatím se snažíme zjistit, jestli je tento přístup smysluplný, nebo ne. Nechápu tohle znepokojení. Obviňovat předem DARPA z vývoje biologických zbraní je prostě nehorázné,“ řekl botanik James Stack, který na program Hmyzích spojenců dohlíží.
