„Studuji vysokou školu. Spolubydlící z privátu se mi svěřila, že se rozhodla darovat vajíčka. Tehdy mě ten nenechavý červíček nahlodal, protože jsem se samozřejmě dozvěděla, kolik se za darování vajíček vyplácí jako kompenzace,“ píše v internetové diskuzi jedna ze studentek.
„Vzhledem k tomu, že student na privátě bez pravidelných příjmů a dotující rodiny je celkem konstantně bez peněz, začala jsem o darování také přemýšlet,“ dodává, proč se rozhodla svá vajíčka darovat.
Podle několika klinik, které se dárcovstvím zabývají, jsou opravdu nejčastějšími dárkyněmi studentky vysokých škol. Hned po nich na odběr nejčastěji přicházejí ženy na mateřské dovolené.
Podle Michaely Šilhavé z kliniky Unica ale existují i ženy, pro něž je nejdůležitější to, že někomu mohou pomoci. Finanční odměna není pro jejich rozhodnutí důležitým faktorem. „Další velkou skupinu tvoří maminky několika dětí ve snaze altruisticky pomoci dalším ženám, které takové štěstí nemají,“ potvrzuje MUDr. Hana Višňová z kliniky IVF CUBE.
Jak to chodí?Proces, během kterého žena daruje vajíčko, není jednoduchý. Nejprve musí adeptka podstoupit vstupní konzultaci. Pokud projde a lékař ji vyhodnotí jako vhodnou, absolvuje rovnou i krevní odběry. Při krevních testech se zjišťují hladiny ženských hormonů, vyšetřuje se bezinfekčnost dárkyně (musí být negativní na infekční přenosné choroby, jako je HIV, kapavka, žloutenka typu B a C a syfilis), následuje gynekologické a genetické vyšetření. Důležitá je i rodinná anamnéza dárkyně. Záleží také na psychickém stavu žen, které nesmí být v péči psychologů, psychiatrů a nesmí brát žádná antidepresiva. „Dnes je ovšem užívání antidepresiv velmi častý jev. Často i u velmi mladých žen, které přicházejí darovat, je problém, že ty antidepresiva užívají,“ popisuje Michaela Šilhavá z kliniky Unica. Vajíčka by žena neměla darovat, pokud trpí vážnou psychickou poruchou či užívá léky předepsané psychiatrem, je těhotná, kojí, nebo pravidelně konzumujete alkohol, případně drogy, či pokud se v rodině vyskytují sebevražedné sklony nebo alkoholismus. Psychologická stránka se hodnotí a je velmi důležitá. Vyšetření je výhodné i pro dárkyně, díky němu totiž zjistí svůj zdravotní stav. Pokud výsledky odběrů dopadnou dobře, je žena zařazena do dárcovského programu. Následně podle svého menstruačního cyklu zahajuje stimulaci vaječníků, přičemž je pod neustálou kontrolou lékařů. Injekční aplikace hormonů trvá asi 10 až 12 dní a dárkyně si je může podkožně aplikovat sama. Podle ultrazvukového vyšetření se poté zjišťuje, jaký den je pro odběr vajíček nejvhodnější. Celý zákrok trvá 5-10 minut na operačním sále pod anestezií. |
Ředitelka dárcovského programu Institutu reprodukční medicíny pražské kliniky Unica uznává, že pro mladé ženy je finanční kompenzace velmi zajímavá a že se velké množství žen se rozhodne darovat právě kvůli penězům.
Dítě nebudu vychovávat
„Je to šest roků, kdy jsem poprvé darovala vajíčka. Darovala jsem celkem třikrát a nyní čekám svoje první dítě. Je mi 30 roků a teprve nyní si uvědomuji, co jsem vlastně provedla. Ta představa, že někde žije dítě, o kterém nic nevím, mě ničí, ta představa, že moje dítě bude mít sourozence, kterého nikdy nepozná, je pro mě stresující. Darovala jsem, protože jsem jako studentka potřebovala peníze, z žádného jiného důvodu to nebylo,“ uvádí v internetové diskusi další žena.
Podle slov ředitelky kliniky Unica je velmi důležité, aby si ženy dokázaly uvědomit, že pokud darují své vajíčko, pomohou tím někomu jinému. Také je důležité uvažovat o tom, že někde ve světě bude jejich biologické dítě, které nevychovají. „Ženy by se měly před darováním zamyslet nad tím, jak to jednou budou vnímat,“ dodává Michaela Šilhavá.
Jaká žena je vhodnou dárkyní?
„Pokud už má dárkyně dítě, víme, že už je darování mnohem bezpečnější. Pokud dárkyně děti nemá, jsme opatrnější. Kolikrát dárkyně mohou své vajíčko poskytnout, je individuální, darování se však může opakovat až pětkrát,“ objasnila Šilhavá. Avšak ne každá dárkyně je tou vhodnou. Ať už si ženy chtějí přivydělat nebo opravdu někomu nezištně pomoci, musejí splňovat přísná kritéria. Za nejlepší dárkyně se považují ženy mezi osmnáctým až pětatřicátým rokem. Musejí být v perfektním zdravotním i psychickém stavu a nesmí trpět žádným přenosným ani genetickým onemocněním.
Při darování vajíček ale existují i určitá rizika, která by měly dárkyně brát v potaz. Jedním z častějších rizik je, že tělo na zákrok špatně zareaguje, a může se tak objevit ovariální hyperstimulační syndrom. Ten vzniká nadměrnou reakcí vaječníků na hormonální stimulaci.
Dalším rizikem je možnost výskytu vnitřního krvácení. Na to tragicky doplatila mladá žena, která po odběru vajíček na jedné z reprodukčních klinik v Brně zemřela. Může dojít i k pochybení ze strany lékaře. “Pokud je vše dobře ošetřeno, zákrok probíhá bez komplikací,“ ubezpečuje ale Šilhavá.
Vajíčka nejsou na prodej, hradí se jen náklady
Kliniky běžně na internetu nabízejí finanční odměnu v rozpětí mezi dvaceti až třiceti tisíci korun. Dárcovství je však postaveno na bázi dobrovolnosti. V souladu s právními předpisy České republiky za ně není možné dárkyni vyplácet odměnu, nemůže tedy své vajíčko “prodat“.
„Reprodukční kliniky postupují dle zákona o lidských tkáních a buňkách a zákona o specifických zdravotních službách. Tato ustanovení uvádí, že za odběr zárodečných buněk nevzniká osobě, které byly odebrány, nárok na finanční ani jinou úhradu,“ osvětluje, proč není možné ženám za vajíčko zaplatit, advokát Pavel Hanžl z kanceláře TAUBEL LEGAL.
„Nicméně zařízení, které odběr provedlo, může dárci uhradit účelně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním zárodečných buněk. Pokud tedy zařízení poskytují přiměřenou náhradu uvedených nákladů, nejednají protiprávně,“ doplnil advokát.
Graf průměrného věku žen při zahájení IVF (mimotělního oplodnění vajíčka) cyklu
Jedna čtvrtina párů nemůže otěhotnět
Počet párů, které mají problém s početím potomka, neustále roste. Podle zdrojů klinik má potíže až jedna čtvrtina párů. „Příčinou je stále častější odkládání těhotenství na pozdější věk,“ říká MUDr. Hana Višňová.
Za umělým oplodněním míří do Česka stále více cizinek, nejvíce Britky a Němky |
Počet dárkyň pomalu roste a to hlavně díky rozsáhlým marketingovým kampaním, které na internetu či v hromadné dopravě oslovují obrovské množství žen. Lákají je na vysokou finanční kompenzaci s darováním spojenou.
V České republice je nyní přes čtyřicet soukromých dárcovských klinik, které se dárkyně snaží zaujmout především právě výší finanční kompenzace. Dárkyně si tedy mohou vybírat kliniky s nejvyšší peněžní nabídkou.
