Po dni v práci se Petr Kubín těšil, že si zaběhá. Zazvonil mu však telefon. „Volala transfuzní stanice, že mají akutní nedostatek krevních destiček a jestli bych mohl dorazit v půl páté na separátor,“ popsal. Běžecké boty vrátil zpátky do tašky, nasedl na vlak a vyrazil do nemocnice.
Zatímco mu separátor odebíral krev a filtroval z ní destičky, Kubín si povídal se zdravotní sestrou. „Na chirurgii na sále leží onkologický pacient a lékařům se nedaří zastavit mu krev. Proto ta akutní potřeba krevních destiček,“ vysvětlil. Spolu s ním dorazili i tři další dárci, víc se lékařům sehnat nepodařilo. „Mělo by to snad stačit. Ale vždycky je to prý velký problém,“ dodal.
To, že krevních dárců je nedostatek, potvrzují jak data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), tak samy transfuzní stanice. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by Česko potřebovalo asi 400 000 dárců. K dosažení tohoto čísla však téměř sto tisíc dárců chybí. Situace se přitom rok od roku zhoršuje.
I drobná infekce v krvi dárce může být pro pacienta smrtelná, říká lékařka |
Zatímco v roce 2010 ÚZIS evidoval 376 176 dárců krve, z toho 271 870 aktivních, v roce 2017 jich evidoval o šedesát tisíc méně (315 083). Krev v roce 2017 darovalo 260 942 z nich.
Portál iDNES.cz získal odpovědi od patnácti transfuzních stanic. Problém s nedostatkem dárců pociťuje sedm z nich. „Počet dárců v našem registru jen lehce překračuje dvě procenta obyvatel, což je vskutku málo a nedosahuje ani celostátního průměru,“ komentoval primář transfuzního oddělení Krajské zdravotní Jiří Masopust.
S nedostatkem dárců se potýká i IKEM, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady by ocenila o třetinu dárců víc. Podle dat i výpovědí transfuzních stanic přitom množství dárců meziročně klesá a jejich věkový průměr roste. „Potřeba léčby transfúzními přípravky přitom neklesá,“ dodal mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Filip Brož.
Kdo může darovat krev?Dárcem krve se může stát člověk od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní, promiskuitní a neužíval nitrožilně drogy. Před odběrem každého vyšetří lékař, aby potvrdil, že je darování krve možné. |
„Každý rok musíme získat nejméně tisíc nových dárců, kteří nahradí ty, kteří nemohou v odběrech pokračovat,“ popsal primář transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové Vít Řeháček. Podle něj je to však rok od roku těžší.
Zatímco populace stárne a dárců ubývá i v důsledku zdravotních potíží, prvodárců přibývá každý rok méně. V roce 2010 evidoval ÚZIS 55 170 prvodárců, v roce 2017 jich bylo o více než pětinu méně (43 071).
„Jinými slovy – nepřichází dostatečné množství nových, mladých dárců. K udržování stabilního registru by přitom v Praze stačilo ročně o 1500 až 2 000 mladých dárců navíc,“ uvedl primář transfuzního oddelení Thomayerovy nemocnice Petr Turek. Některá zařízení pak jako zdroj problému vidí plazmacentra (celý text k přečtení zde).
Největší potřebu krve mají nemocnice právě nyní, kdy dárci odjíždí na dovolené. Současně je však také více dopravních nehod a úrazů. „Jen pro představu, jeden takový pacient může spotřebovat během prvních osmi hodin na sále, kdy se bojuje o jeho život, krev i od osmdesáti či devadesáti dárců,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.
Darujete:
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 21. května 2019. Anketa je uzavřena.
