Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dárkyň vajíček je dost, kvalitní sperma má ale jen každý desátý Čech

  23:56aktualizováno  23:56
Každému šestému páru v Evropě se nedaří počít dítě. Dobrovolných dárců pohlavních buněk je potřeba stále více. Zatímco žen je dostatek, a v některých centrech přes možná rizika jejich počet přibývá, dárci spermií chybí. Testy na kvalitní pohlavní buňky jich úspěšně projde jen deset procent.
Dárců i dárkyň mírně přibývá. Kritériím vyhoví jen desetina mužů. Ilustrační foto

Dárců i dárkyň mírně přibývá. Kritériím vyhoví jen desetina mužů. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Každý šestý pár v Evropě má problém s početím dítěte, z třetiny je podle odborníků problém na straně žen, z poloviny jsou však na vině muži. Kvalita jejich spermií se totiž vinou špatné životosprávy zhoršuje. V Česku je vhodným dárcem jen každý desátý muž. Často nevyhovují ani studenti.

Podle odborníků závisí počet dárců na velikosti centra, kam docházejí, a také na finanční kompenzaci za nepříjemný zákrok i ušlý čas. Ochotných lidí je dostatek, těch vyhovujících už nikoli.

"Dárců spermatu je oproti dárkyním oocytů více, i tak je jich relativní nedostatek. Řekl bych, že mužů, kteří přicházejí darovat spermie je pořád stejně. Na našem pracovišti však projde kritérii tak 10 procent," uvedl Radovan Pilka z Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

Roli hrají peníze i touha rozmnožit se

Průměrný věk dárců, kteří do Olomoucké nemocnice docházejí, je 28 let. Centrum preferuje vysokoškolsky vzdělané muže. Za jeden odběr dostanou tisíc korun, přesto podle Pilky převažuje nad motivací z peněz spíše touha pomoci.

Jak se odebírají vajíčka

Dárkyně je vyšetřena a poučena o odběru, podepisuje souhlas s darováním a také závazek anonymity. Následně v krátkém časovém odstupu projde genetickým vyšetřením a krevními testy. Pokud je všechno v pořádku, zahajuje se stimulace vaječníků. Žena každý den dostává injekci s hormony, aplikace trvá 10 až 12 dní. Výsledek se sleduje ultrazvukem. Následuje malá operace v celkové anestézii, při kterém se punkcí přes poševní stěnu odebírají vajíčka. Při jednom odběru mohou lékaři získat průměrně šest až deset vajíček. Přibližně za 2 hodiny jde dárkyně domů a zůstává jeden či více dnů v pracovní neschopnosti. Dárkyně musí být zdravá a mladší 35 let, musí mít opakovaně negativní testy na pohlavně přenosné nemoci.

Podle sexuologa Ondřeje Trojana je to jinak. "Myslím, že pro peníze to dělá devadesát procent dárců spermatu. I když pod čarou samozřejmě může hrát roli i podvědomá samčí snaha rozšířit svůj genotyp do co nejvíce míst. Je to nejpříjemnější ze všech způsobů darování tělních tekutin. Krev a plazmu dáváte většinou bezplatně a ještě kvůli tomu musíte v nemocnici strávit více času,“ uvedl před časem Trojan.

V olomoucké nemocnici roste i počet žen, které se rozhodnout darovat svá vajíčka. "Počet zájemkyň o darovaná vajíčka stoupá a centra asistované reprodukce se snaží jejich zájem uspokojit," dodal Pilka.

Finanční kompenzace za jeden odběr vajíček je vyšší, než při odběru spermatu. V Olomouci za něj dárkyním platí 15 tisíc korun. Dárcovství oocytů totiž s sebou nese větší rizika.

"Pokud potenciální dárkyně vyhoví poměrně přísným kritériím pro výběr, následuje stimulace vaječníků hormony a odběr vajíček v celkové anestezii. Omezení v běžném životním stylu je minimální, žena však musí pravidelně docházet na kontroly v průběhu stimulace a jeden den, kdy se vajíčka odebírají, je většinou neschopná práce," doplnil.

Odběr vajíček může zkomplikovat zánět

Hlavním rizikem je hyperstimulační syndrom, kdy dochází k metabolickým změnám v organismu v důsledku nadměrné stimulace vaječníků. Někdy se komplikace projevuje zhoršeným dýcháním, otoky či uvolněním tekutiny do břišní dutiny. Hyperstimulační syndrom je výjimečný, může však způsobit i postižení oběhového systému, dýchání nebo ledvinových funkcí.

"Ta pravděpodobnost je tu v řádech procent a je to dočasná komplikace bez trvalých následků. Pak jsou tu i komplikace spojené s odběrem, tedy s celkovou anestezií, možnosti poranění při odběru a možnost krvácení nebo zánětu po odběru, ale k těmto problémům dochází výjimečně," informoval Karel Hynek, vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny v motolské nemocnici.

Proč se zhoršuje kvalita spermatu?

* Žijeme ve znečištěném prostředí.
* Méně kvalitní sperma mají muži, kteří kouří, pijí alkohol nebo berou drogy.
* Nepříznivě působí také hodně kořeněná jídla.

Do olomouckého centra chodí nejčastěji darovat vajíčka ženy kolem 27 let. Podle Pilky i je přivádí touha především touha pomoci. "Nemohu potvrdit, že by přicházely jako potenciální dárkyně vysokoškolačky a že by si chtěly tímto způsobem přivydělávat. Z darování nesmí vzniknout výdělek, je ze zákona bezplatné a dárkyni náleží pouze náhrada za účelně a prokazatelně vynaložené náklady spojené s darováním," vzkázal Pilka.

Odborník z pražského Motola je ale jiného názoru. "Myslím, že finanční kompenzace je hlavní motivace žen," míní Hynek. Ani v Motole se však nepotvrdilo, že by si takto vydělávaly studentky.

Ženy vyřadí genetika, muže špatné sperma

Zatímco většina dárců spermatu nakonec neprojde kritérii a odchází s nepořízenou, nevhodné dárkyně tvoří na klinikách menší procento.

"Je to především z genetických důvodů, které nezaručují, že by vajíčka nebyla v pořádku a dítě po ní nezdědí nějakou genetickou chorobu. Dárkyně špatné genetické dispozice často ani nemusí tušit, protože sama žádnou genetickou chorobou netrpí. Při vyšetření se to odhalí a vyřadíme ji," dodal Hynek.

Muži jsou nejčastěji z dárcovského programu vyřazováni kvůli nevhodnému spermiogramu, tedy nekvalitnímu spermatu. Podle odborníku je na zmražení pánských pohlavních buněk potřeba kvalitní sperma s minimálně sedmdesáti miliony spermií v jednom mililitru ejakulátu. Muži přitom běžně mají dvacet až čtyřicet milionů a číslo neustále klesá.

Mohou si rodiče vybrat dárce?

Dárcovství pohlavních buněk je anonymní a princip anonymity se nedá porušit. Dárci jsou označeni pouze číselným kódem, rodiče jejich vzhled ani totožnost neznají. Lékaři v reprodukčních centrech se přesto snaží budoucím rodičům vyhovět a hledají dárce s podobnou barvou vlasů, očí a podobnou výškou. Shodovat by se měla také krevní skupina rodičů a dítěte.
"Lékař, který provádí umělé oplodnění, může neplodnému páru poskytnout veškeré neidentifikující informace o dárci a po vzájemné dohodě je k umělému oplodnění zvolen dárce, který nejvíce vyhovuje požadavkům neplodného páru," uvedl Radovan Pilka z Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

Dárcovství je ovšem omezeno i dalšími podmínkami. Muži musejí podepsat prohlášení, že nikdy nebrali drogy, neměli pohlavní styk s homosexuálem nebo že si nejsou vědomi žádné nemoci. Musí také dosáhnout minimálně středoškolského vzdělání.

"Nemělo by přitom jít jen o  vysokou inteligenci a vzdělání, ale také o další schopnosti, které jsou mnohem důležitější - například o sociální inteligenci," míní neurolog a etik medicíny z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Payne.

V mnohých centrech dbají i na to, jak na ně potenciální dárce působí, tedy zda se zdá být psychicky vyrovnaný. Pro potenciální matky svého dítěte zůstává anonymní a musí podepsat, že si je nebude nárokovat či je vyhledávat.

"Hlavním důvodem je ochrana dítěte. Pokud se dárce například po příušnicích stane impotentním a bude chtít zpětně dohledávat své potomky, může tím rozvrátit rodinu. Na druhé straně anonymita nemůže být stoprocentní, poněvadž v případě manifestace geneticky podmíněné choroby lze zakročit ve prospěch příbuzných. Na základě číselného kódu tudíž musíme být schopni najít dárce," dodal Payne.

V Česku mohou lidé darovat i embryo. Takových dárců je však poměrně málo, přestože rizika jsou zde minimální. "Mohou být darována nadpočetná embrya, která daruje neplodný pár po ukončení vlastní léčby jinému neplodnému páru. Druhou skupinou jsou pak embrya, která vzniknou z darovaných vajíček a darovaných spermií. Zájem o darovaná embrya je menší než o darovaná vajíčka," uzavřel Pilka.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Běžte jinam, slyší často Romové ve školách. Segregace je stále problém

Konference Společně ve škole (další kroky ve vzdělávání Romů v České...

Vaše dítě tady nechceme, naznačují často ředitelé škol romským rodičům. Bojí se, že pokud jejich děti přijmou, ostatní...

Za neoznámení sexuálního násilí až tři roky vězení, navrhuje ministerstvo

Ilustrační snímek

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje rozšířit výčet činů, jejichž neoznámení či nepřekažení je trestné, o různé...

Meteorologové varují před sněhovými jazyky, může nasněžit i 40 centimetrů

Sníh v okolí Ještědu

Meteorologové varují před sněhovými jazyky, které se mohou tvořit v horských oblastech od nedělního poledne do...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.