Přibližně dvakrát do měsíce nasednou Karel a Jana ve Znojmě do auta a vydají se do nedalekého rakouského městečka Retz, aby v tamním odběrovém centru darovali krevní plazmu.
"Za jeden odběr dostaneme oba 36 euro. I po odečtení nákladů na cestu se nám to vyplatí. Občas nakoupíme, teď na jaře začínáme šetřit kapesné na dovolenou. Vyjde nám o mnoho levněji, když si nemusíme vyměňovat peníze a během pobytu nemusíme šetřit," popisuje Karel.
Otázku, jestli je odměna za dárcovství etická, neřeší. "Pokud překročím práh ordinace v Česku, první, co uvidím, je natažená dlaň pro poplatek. Na naše zdravotnictví přispíváme. Jestliže nám někdo je ochoten za kousek našeho zdraví něco dát, proč toho nevyužít," vysvětluje Jana.
Manželé ze Znojma nejsou zdaleka jedinými klienty centra Humanplasma v Retzu. "Přibližně devadesát procent dárců plazmy v tomto centru je z České republiky," tvrdí primář hematologicko-transfuzního oddělení znojemské nemocnice Jan Simonides.
Nemocnici, která je manželům blíže, ale peníze za plazmu jim nenabízí, problémy se zásobami krve zatím nijak neohrozily. Podle Simonidese by ale mohl utrpět léta budovaný systém dobrovolných dárců.
"18 euro za každý odběr", láká česky plakát rakouského centra
Centrum v příhraničním Retzu, které se na odběr plazmy specializuje, bylo otevřeno před pěti roky. Na svých stránkách, které jsou též v češtině, láká dárce právě na odměnu 18 euro za odběr. Na stránkách najdou zájemci mapu s podrobným popisem cesty i provozní hodiny.
V tom, že lidé jezdí darovat svou plazmu za hranice, ministerstvo zdravotnictví problém nevidí. "Zjišťovali jsme si situaci a nikde nehrozí nedostatek krve nebo krevní plazmy. Vždy se jedná jen o přechodná období. Krevních produktů je podle posledních informací u nás dostatek," konstatoval mluvčí resortu Tomáš Cikrt.
Za krevní plazmu se ale platí i v Česku. Odměnu nabízí švýcarská firma Sanaplasma. Ta má pobočky ve Zlíně, Brně, Ostravě, Olomouci a Pardubicích, další připravuje v Liberci a Plzni.
Společnosti, které za odběr nabízejí peníze, se podle Cikrta nedopouštějí ničeho protizákonného. "Odebírání krve je u nás ze zákona bezplatné. Nikde však není zakázáno dárci poskytnou určitou odměnu. Například za nepohodlí nebo vynaložený čas. A pokud vím, odměna není nikde tak velká, že by bylo možné říct, že odráží cenu krve," upozorňuje Cikrt.
Firma Sanaplasma hledá dárce hlavně mezi mladými lidmi, i proto svá centra zřizuje v univerzitních městech nebo ve městech s vysokou školou. - čtěte Darujte plazmu, vyděláte, lákají studenty
Na svých internetových stránkách dárcům slibuje, že za vynaložený čas a úsilí jim dá finanční náhradu 400 korun. Odměna náleží za cestu, asi jednu hodinu času a jedná se o symbolickou kompenzaci, upřesňuje na webu.
Šéf Sanaplasmy: Chceme vychovávat nové dárce
"Soukromá odběrová centra i státní transfuzní stanice mohou na společném teritoriu fungovat zároveň. Jen patnáct procent našich dárců má předchozí zkušenost s darováním krve, takže náš vliv na případný úbytek zásob krve v nemocnicích je malý. Cílem naší společnosti je spíše vychovávat nové dárce krve a plazmy," upřesňuje šéf Sanaplasmy Martin Lukas.
Právě finanční odměna však podle Jana Simonidese ze znojemské nemocnice může do ordinací přivést dárce z takzvaných rizikových skupin. S tím mu dává za pravdu i předseda Společnosti pro trasfuzní lékařství Vít Řeháček.
"Při vstupním pohovoru se lékaři dárců ptají například na prodělané nemoci, především se jedná o žloutenku nebo pohlavní choroby. Člověk, kterému nejde o peníze, tyto problémy přizná. Ti, co chtějí peníze, to klidně zamlčí," vysvětlil Řeháček.
Jan Simonides upřesňuje, že se bojí toho, aby nenastala doba, kdy dárcům budou muset platit. "Není to ale obava, že bychom přišli o nějaké peníze, ale strach z toho, že budeme nuceni brát krev od lidí, kteří jsou jako dárci rizikovější," dodal.
