Podobný scénář už zažilo mnoho evropských zemí. Vlády posvětily růst věku odchodu do důchodu a zavedly škrty v sociálních programech. Vždy jako opatření na nelehkou ekonomickou situaci. Podobné kroky nyní navrhuje i vláda v Dánsku. Důvody však k tomu má zcela jiné.
Zatímco Itálie a Řecko si škrtáním v štědrém sociálním systému chtějí naklonit evropské instituce, které jim poskytují pravidelnou pomoc, Dánsko je naopak podle statistik Evropské unie v řízení státu vysoce efektivní. Země se může pochlubit nízkou nezaměstnaností a silnou ekonomikou. „Fiskální rizika pro Dánsko jsou z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobé hlediska malá,“ píše se ve zprávě EU (celou zprávu najdete zde).
Vzpurná architektka a chemik čeří dánskou pravici, chtějí odchod z EU |
Seveřané se dosud mohou těšit ze štědrého sociálního systému. „Tento systém je, podobně jako v jiných severských zemích, postaven na principech rovnosti či spíše rovnostářství, solidaritě a rovném přístupu k širokému spektru státem poskytovaných a štědře dotovaných služeb,“ uvedl pro iDNES.cz politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Vlastimil Havlík.
Nabízí se otázka, proč vládnoucí politické špičky navrhují změnu systému, který funguje. Důvodem jsou daně, které jsou právě kvůli nutnosti financovat tento systém bez přehánění obrovské. Daňová zátěž v Dánsku je nejvyšší ze všech členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. V současnosti podle serveru Finance.cz tvoří asi 50 procent HDP.
„Chceme prosazovat společnost, kde je lepší zajistit vlastní rodinu předtím, než odevzdáte velkou část svého příjmu na výdaje pro ostatní společnost,“ sdělil agentuře Bloomberg dánský premiér Lars Lokke Rasmussen z liberální strany Venstre.
Rasmussen zatím nepředstavil žádné podrobnější detaily plánovaných reforem. Neví se tedy, o kolik by daňová zátěž klesla. „Vláda nemá v parlamentu většinu, čili lze očekávat spíše menší změnu směrem k oslabení sociálního státu, udržitelnosti výdajů a snížení daňové zátěže,“ domnívá se Havlík.
Na politické sváry ostatně doplatil už dřívější návrh na snížení daní. Tehdy schválení legislativy zablokovala opoziční krajně pravicová Dánská lidová strana. Ta dlouhodobě bojuje za zachování stávajícího sociálního systému, jak připomíná blog The Governance. Zeštíhlování sociálních výhod by strana schválila pouze pro imigranty.
Velká daňová zátěž
Dánsko má podobně jako většina západoevropských zemí progresivní zdanění. Lidé odvádí dvojí daň z příjmu - centrální a místní. Centrální složka se podle výše příjmu může vyšplhat až na 15 procent. Místní se běžně pohybuje v rozmezí 20 až 27 procent. Zdravotní a sociální pojištění si platí vždy zaměstnanec sám, firma nepřispívá.
SROVNÁNÍ: Češi z nového auta odvedou na daních pětkrát méně než Dánové |
Pokud se podíváme na výši DPH, situace není o nic lepší. Země má jednotnou sazbu 25 procent (v Česku je základní sazba 21 procent, snížené pak 15 a 10 %). Velmi vysoké jsou také spotřební daně, tedy například daň z alkoholu či z pohonných hmot.
Pokud chce vláda snížit daňovou zátěž, pochopitelně budou ve státní kase chybět peníze. Logickým krokem je tedy omezení sociálních výhod. Další způsobem jak výpadek příjmů rozpočtu kompenzovat má být zvýšení zaměstnanosti. V tomto ohledu však nemá země už kam růst. Nezaměstnanost je totiž v Dánsku dlouhodobě minimální. Lákání pracovníků z ciziny se pak v současných náladách v Evropě rovná politické sebevraždě.
Trnitá cesta parlamentem
Jediným řešením je motivace mladých lidí k nástupu do zaměstnání a posunutí věku odchodu do důchodu. Vláda plánuje ze stávajících 65 let posunout odchod do penze o dva roky. Omladinu by pak do pracovního procesu měly nalákat výhodné půjčky na bydlení a zajištění vlastního života.
Cesta ke schválení nové legislativy však bude trnitá. Strana Venstre se v parlamentu může opřít o koaliční Liberální alianci a konzervativce. Koalice drží pouhých 53 mandátů z celkových 179. Spoléhat se tak při hlasování musí na dalších 37 mandátů Dánské lidové strany (na složení dánského parlamentu se můžete podívat zde). Ta však, jak už bylo řečeno, oslabování sociálního státu příliš neholduje. Situace by však mohla využít pro prosazení protiimigračních opatření, která jsou základem jejího programu.
Anektujeme kus Německa. Dánský populista oživil spor o Šlesvicko |
Ustupovat nehodlají ani další opoziční strany. „Vláda se vydala na ideologickou výpravu směrem od severského sociálního státu,“ tvrdí Benny Engelbrecht, expert na finanční sektor největší opoziční strany Sociální demokraté (více o takzvaném severském sociální systému zde).
Velkou neznámou navíc zůstává, jak by na navrhované změny reagovala veřejnost. Vládní předpoklad, že lidé upřednostní nižší daně výměnou za omezení zažitých benefitů, se může ukázat jako lichý.
„Myslím, že reakce veřejnosti budou smíšené. Spíše pravicověji orientovaní voliči změny směřující k vyšší odpovědnosti jednotlivců přivítají, levicověji orientovaní voliči budou spíše kritičtí. Lze očekávat, že diskuse o reformě posílí tradiční střet levice a pravice a mohl by výhledově posílit sociální demokracii a radikálně levicovou Socialistickou lidovou stranu, dodává Havlík.
