Migranti nepřestávají zaměstnávat politiky ani výzkumníky, přestože jich od vrcholu evropské migrační krize v roce 2015 značně ubylo. V centru zájmu zůstává například otázka, proč většina usiluje o azyl v západo či severoevropských zemích, nikoli třeba v Řecku nebo Česku.
Odborné práce dosud jednoznačně tvrdily, že výše dávek nehraje velkou roli. To, kam lidé migrují, závisí prý mnohem víc na jiných faktorech. Například na otevřenosti hranic té které země a na tom, jestli v ní již žijí krajané migrantů. Tak to vidí například ekonom Timothy Hatton z univerzity v anglickém Essexu.
Význam dávek ale nyní zdůraznili ekonomové z prestižní americké Princetonské univerzity Ole Agersnap, Amalie Jensenová a Henrik Kleven. Jejich studii zveřejnil renomovaný americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER).
Trojice analyzovala situaci v Dánsku v letech 1980 až 2017. Země v této době v souladu s celoevropským trendem zaznamenávala značný růst počtu imigrantů. Když ale snížila dávky, žádalo v ní o azyl méně cizinců.
První krácení financí nastalo v roce 2002, když v politice získaly navrch středopravicové síly. Příspěvky pro migranty ze zemí mimo Evropskou unii klesly tehdy na polovinu. Například pár s dítětem dostával v přepočtu 1500 dolarů (téměř 35 000 Kč) místo původních 3000 (69 000 Kč). Změny se týkaly žadatelů o azyl a cizinců zapojených do slučování rodin.
O věku lhaly tři čtvrtiny testovaných migrantů, tvrdí dánské úřady |
Na starou úroveň se dávky vrátily v roce 2012 po volebním vítězství sociálních demokratů. V roce 2015 znovu vybojovali vládu konzervativci a krácení obnovili.
Po obou z výše uvedených škrtů se počet přistěhovalců snížil – ročně přicházelo do Dánska v průměru o 5000 uprchlíků méně. Po roce 2012 jejich proud naopak zmohutněl a to v přibližně stejném rozsahu, v jakém před tím oslabil.
Jen dávky vše nevysvětlí
Autoři nezjišťovali, proč vůbec někteří migranti opouštějí svou vlast. Zajímalo je pouze, podle čeho si vybírají stát, kde požádají o azyl. Vývoj v Dánsku srovnávali s podobnými zeměmi; Švédskem, Norskem a Finskem.
Všichni jsme rasisté, říká šéf dánského centra pro běžence |
Ke studii vyjádřil výhrady Thomas Liebig z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle něj Dánsko dávky škrtalo při současném provádění dalších protiimigračních opatření. Zmínil zpřísnění práva pobytu i slučování rodin a omezení doby uznání statutu uprchlíka. Nelze prý vyloučit, že tyto restrikce měly na pokles imigrace větší vliv než snížení dávek.
Analyzovat izolovaně jen dávky se nelíbí ani vídeňské výzkumnici Judith Kohlenbergerové. „Vysvětlení opírající se o jednu příčinu jsou vždy nedostatečná,“ citoval ji rakouský deník Der Standard.
