„Je spousta dobrých věcí, o kterých bych mohl vyprávět. Jenže když sem přijdou novináři, nic z toho je nezajímá. Ptají se na gangy, konflikty, ghetta. Je mi z toho smutno,“ řekl reportérům agentury Reuters Salim El-Chahabi, který do Dánska přišel v roce 1999 z Palestiny a dnes v kodaňské čtvrti Mjolnerparken mladým lidem pomáhá hledat práci.
„Je tu jenom pár lidí, kteří dělají bordel. Zbytek obyvatel jsou dobří a slušní lidé, mají rodiny. Bohužel, je tu pár lidí, kteří všechno kazí,“ dodává El-Chahabi. Jeho slova podle Reuters dobře dokumentují pocity řady obyvatel dánských ghett, kteří se cítí stigmatizováni a vyloučeni z většinové společnosti.
Ghettem se od roku 2010 oficiálně nazývají čtvrti, kde více než polovinu obyvatel tvoří imigranti. Dalším kriteriem pro zařazení čtvrti do této kategorie je například nezaměstnanost převyšující 40 procent a poměr kriminálníků ve společnosti vyšší než 2,7 procenta. Na vládním seznamu je v současnosti 22 takových lokalit.
Integrace imigrantů z blízkovýchodních a afrických zemí je v Dánsku ožehavým tématem už řadu let. Veřejná debata ještě zesílila po roce 2015, kdy do Evropy přišly statisíce uprchlíků z rozvrácených zemí na Blízkém východě a druhou nejsilnější stranou v parlamentu se stala protiimigrační Dánská lidová strana (DF).
Dánsko bez paralelních společností
Na začátku března premiér Lars Lokke Rasmussen oznámil akční plán, jehož cílem je eliminace ghett do roku 2030. Podle dokumentu budou ve vybraných lokalitách zavedeny dvojnásobné tresty za krádeže či vandalismus. Majitelé domů budou mít právo odmítnout pronajmout byt odsouzeným lidem a budou jim moci snáze vypovědět smlouvu. Příjemci sociálních dávek přijdou po přestěhování do ghetta o část peněz.
Dánsko plánuje konec sociálního státu. Obrovské daně se lidem zajídají![]() |
Dokument nazvaný „Dánsko bez paralelních společností: konec ghett do roku 2030“ také počítá s tím, že místní úředníci budou mít snadnější přístup k osobním údajům obyvatel a děti z ghett budou muset aspoň jeden rok chodit do školky. Vláda kromě toho chce vyčlenit 12 miliard dánských korun (asi 41,6 miliardy Kč) na výstavbu nových bytů v letech 2019 až 2026.
Vládní plán podporují i opoziční sociální demokracie a DF a proto se počítá s tím, že bez problému projde parlamentem. Kritici ovšem vládě vyčítají, že hodlá diskriminovat lidi na základě místa jejich bydliště.
Nejsme teroristé
Sami obyvatelé problémových lokalit mají z návrhu smíšené pocity. Na jedné straně doufají, že z jejich čtvrtí vymizí zločinnost. Na straně druhé se však bojí, že existující příkopy se ještě prohloubí a teprve pak vznikne skutečná „paralelní společnost“, proti níž Rasmussenův koaliční kabinet chce bojovat.
„Asi to pomůže, ale také nám to ublíží,“ myslí si padesátiletý El-Chalabi. Další obyvatelé čtvrti Mjolnerparken (čtvrť byla pojmenována podle Mjolniru, legendárním kladivu vikingského boha Thora) si stýskají, že už dnes si kvůli slovu ghetto připadají z dánské společnosti vyčlenění.
„Jednou jsem šla s bolavými zády k doktorovi. A on se mě zeptal, jestli mě můj muž bije. Jasně že ne!“ vzpomíná 37letá Umm-Meyounahmová. „S tímhle se setkáváte neustále. Neustále někomu vysvětlujete, že vás doma nikdo nemlátí a že nejste terorista,“ říká matka dvou dětí, která se narodila dánským rodičům a provdala se za imigranta z Blízkého východu.