„Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Hradě ministryni financí Alenu Schillerovou. Oznámil jí, že se rozhodl vetovat daňový balíček, a to především z důvodu zvýšení daňové slevy na poplatníka, která podle názoru prezidenta republiky výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu,“ napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na webu prezidentské kanceláře.
Zeman prý také vyslovil nespokojenost nad tím, že navzdory dohodě s premiérem Andrejem Babišem se v zákoně o dani z příjmů výslovně nezmiňuje doba platnosti tohoto zákona. Dohoda byla na dva roky.
Zemanovi politický slib předtím stačil
Schillerová ale při předložení návrhu upozornila, že to není prakticky možné, protože po zrušení superhrubé mzdy by zákon nepředvídal, co by nastalo potom. I Zeman nejprve ubezpečoval, že mu politický slib stačí.
Návrh na zásadní snížení daní odhlasovali poslanci před necelými dvěma týdny. Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy a také nové sazby daně z příjmu z hrubé mzdy na 15 a 23 procent podpořili svými hlasy poslanci ANO, ODS a SPD.
Jenže poslanci také schválili návrh Piráta Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení slevy na dani na poplatníka z 24 840 korun na slevu na poplatníka ve výši průměrné hrubé mzdy za předminulý rok. V tomto případě za rok 2019.
Ministryně Schillerová vyčíslila celkové dopady všech daňových změn na výpadek 130 miliard korun pro veřejné rozpočty, z toho 35 miliard by stála vyšší daňová sleva.
Nyní je to v rukou Senátu
Balíčkem se bude příští týden ve čtvrtek 10. prosince zabývat Senát. Babiš se Schillerovou nabídl horní komoře obchod: pokud zachová 15procentní daň a zruší slevu, dostanou kraje a obce, které by tím přišly o obrovskou část příjmů, kompenzaci ve výši 20 miliard korun.
Babišův návrh by znamenal celkový výpadek příjmů na úrovni veřejných rozpočtů 79,2 miliardy korun, z toho v případě státního rozpočtu 52,3 miliardy korun.
Kraje by měly být podle zmíněného návrhu kompenzovány pěti miliardami korun a obce 15 miliardami.
Miloš Zeman jako prezident vetoval sedm zákonů.Všechny v prvním funkčním období, naposledy v březnu 2017. Uspěl jen jednou, šestkrát ho přehlasovali. - 2. května 2013 - Prezident vetoval novelu o odpadech, jež kvůli administrativnímu nedopatření v Senátem přijaté verzi obsahovala pozměňovací návrh týkající se majitelů solárních elektráren, který ale Sněmovna neschválila. Obě komory se následně nemohly shodnout na způsobu řešení situace. Se Zemanovým vetem Sněmovna souhlasila. Vláda také poslancům předložila novelu zákona znovu, již ve správném znění.
- 8. října 2014 - Zeman vetoval novelu služebního zákona, který podle jeho názoru vyvolával zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání až po neurčitá nebo nejasná ustanovení. Sněmovna Zemanovo veto přehlasovala, zákon podpořilo 123 poslanců. Prezident poté předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který ÚS zamítl. Prezidentovi soud vyhověl pouze v jediném z návrhů, který se týkal práva vedení některých státních orgánů. Prezident navrhoval zrušení 20 pasáží zákona.
- 8. října 2014 - Zeman vetoval zákon o dětské skupině kvůli tomu, že poslanci neschválili senátní verzi, která by umožnila pokračování lesních školek. Sněmovna nejtěsnější potřebnou většinou, tedy 101 hlasy, znovu prosadila svou verzi zákona začátkem listopadu 2014. Koalice situaci lesních školek řešila novelou, která byla přijata na jaře 2015.
- 4. května 2016 - Prezident vetoval novelu školského zákona, která mimo jiné zavádí povinná místa ve školkách i pro dvouleté děti nebo povinnou maturitu z matematiky. Učinil tak na základě dopisu Svazu měst a obcí, Zemanovi vadilo zavedení nároku na mateřskou školku od dvou let věku dítěte a vymezení školských obvodů spádových mateřských škol. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali, zákon podpořilo 106 zákonodárců.
- 19. prosince 2016 - Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný lex Babiš. Podle novely by mimo jiné firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Poslanci v lednu 2017 veto přehlasovali, pro novelu hlasovalo 129 zákonodárců. Prezident se poté obrátil na Ústavní soud, stejný krok učinili i poslanci ANO, ústavní soudci ale letos v únoru návrhy na zrušení části zákona zamítli.
- 20. prosince 2016 - Zeman vetoval novelu zákona o DPH, která přeřadila noviny a časopisy do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty ze sazby 15 procent. Prezident se ztotožnil s negativním postojem, který k návrhu zaujala vláda. S návrhem přišla skupina poslanců KSČM a Parlament ho schválil. Podle Zemana není důvod pro daňové zvýhodnění, snad kromě lobbistického tlaku vydavatelů. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali 10. ledna, novelu jich podpořilo 133.
- 10. března 2017 - Zeman vetoval novelu o ochraně přírody a krajiny, zavádějící nová pravidla pro národní parky. Norma podle Zemana nepřihlíží ke zvláštnostem šumavského národního parku. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali začátkem dubna 2017, novelu jich podpořilo 117.
|
