Syrský "Den hněvu" pořádaný minulý pátek zkrachoval. Na protivládní manifestaci svolanou na Facebooku pod heslem Syrská revoluce 2011 proti diktatuře, korupci a tyranii do ulic Damašku téměř nikdo nedorazil.
Organizátoři manifestace za mizernou účastí vidí perzekuci lidí, kteří se dříve zúčastnili demonstrací na podporu egyptských demonstrantů a režimní dozor nad internetem.
Asad přes neúspěch protestního hnutí větří nebezpečí lidového povstání a nabízí nespokojeným Syřanům ústupky. V rozhovoru pro Wall Street Journal nastínil některé připravované reformy: ještě tento rok vyhlásí komunální volby, poskytne více prostoru nevládním organizacím a připraví nový mediální zákon.
A proto se rozhodl, že opět povolí sociální síť Facebook, která se i přes oficiální zákaz těší u Syřanů velké oblibě. Zvídavým uživatelům netrvalo dlouho, než se naučili, jak přes mezinárodní proxy servery obejít vládní firewally.
Syřan si čte noviny v damašské kavárně (4. února 2011)
Ruch v ulicích Damašku, v popředí suvenýry oslavující syrského prezidenta (4. února 2011)
"Facebook používáme tak jako tak, tak nevím, jaký význam to má," směje se podle listu The Guardian jeden ze syrských uživatelů Facebooku jménem Ahmed. Zatímco úřady před pěti lety o zákazu zeširoka informovaly, jeho zrušení zřejmě proběhne zcela v tichosti.
Změna mentality
"To jsou skvělé zprávy. Vláda vidí, že lidé nejsou jejím nepřítelem. Nejsme hloupí a víme, jak tyto stránky používat," řekl britskému listu Mazen Darviš ze Syrského centra pro média a svobodu projevu.
"Tohle není jen o Facebooku, je to o změně mentality. Věci se mění. Doufám, že to je je první krok v programu širších reforem," dodal Darviš. Pod dojmem egyptských a tuniských nepokojů přislíbili politické reformy i v Alžírsku. Irácký premiér se zase vzdal poloviny platu, aby se prý nepodílel na sociální nerovnosti v zemi.
Bašár Asad prezidentský úřad zdědil v roce 2000 po třech desetiletích vlády svého otce. Od té doby pomalu odbourává ekonomické restrikce sovětského stylu povolováním vstupu zahraničních bank, otevíráním dveří dovozům a posilováním soukromého sektoru.
Liberalizaci ekonomiky ale nespojuje s politickými reformami. Kritici režimu v Sýrii jsou stále zavíráni do vězení, což vyvolává kritiku mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.
