Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Další narozeniny oslavte na svobodě, vzkázali Češi barmské disidentce

  19:19aktualizováno  19:19
Desítky lidí včetně politiků poslaly z pražského Těšnova symbolické přání k 65. narozeninám barmské disidentce Su Ťij. Jsme s vámi a příští narozeniny vám přejeme na svobodě, napsali na zeď s jejím portrétem. Snímek zdi popsané desítkami vzkazů teď poputuje za oslavenkyní do Barmy.

Akci organizovala humanitární společnost Člověk v tísni. Podle jejího ředitele Šimona Pánka tak chtěla upozornit na nedodržování lidských práv v Barmě a podpořit její nejznámější disidentku. Na zeď s barevným portrétem Su Ťij přišly napsat přání desítky lidí, mezi nimi třeba i politici a zástupci ministerstva zahraničí.

"Ona je pro mě významnější žena, větší hrdinka než spoustu lidí, kteří se nám derou do paměti jako významní lidé naší doby," řekl lídr TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Svůj vzkaz na zeď připsal i někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Svůj vzkaz na zeď připsal i někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Organizátoři zeď vyfotí a natočí a v Barmě záznam předají spolupracovníkům Su Ťij. "V roce 1977 se ve Stockholmu sešla podobná skupina na podporu Charty 77," připomněl Pánek s tím, že podobné akce rozhodně nejsou zbytečné.

"Barmští disidenti o české podpoře vědí," ujistil na happeningu Jiří Šitler z ministerstva zahraničí. Od spolupracovníků Su Ťij, se kterými se před nedávnem setkal v Barmě, vyřídil pozdrav a poděkování pro všechny, kteří barmský disent podporují.

Kdo je su ťij

Držitelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij oslaví své narozeniny v sobotu. V posledních 21 letech strávila 15 roků ve vězení nebo domácím vězení. Poslední trest, 18 měsíců, dostala loni v srpnu za to, že ve svém domě, kde je zadržována, dovolila přenocovat Američanovi, který k ní přeplaval přes jezero.

Su Ťij vyzývala v mnohonárodnostní barmské společnosti k jednotě lidu a podpoře nenásilného dialogu. Zasloužila se také o to, že otázku lidských práv v Barmě začaly řešit mezinárodní organizace.

Barma je od roku 1962 pod vojenskou vládou. Su Ťij se svou Národní ligou pro demokracii vyhrála v roce 1990 parlamentní volby, ale vojenská junta jí odmítla předat moc.

Představitelé barmského režimu se Su Ťij několikrát pokoušeli přesvědčit k emigraci do Velké Británie, kde žije její manžel, dva synové a těžce nemocná matka. Disidentka však pokaždé odmítla z obavy, že by se do Barmy už nemohla vrátit.

Věznění Su Ťij vyvolává ve světě ostrou kritiku a Barma se kvůli ní dostala do velké izolace. Sama Su Ťij svět opakovaně vyzývala k mezinárodním sankcím a bojkotu turistiky do Barmy.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Velká jízda do pekla. Život Terezy, kterou drží v Pákistánu za pašování drog

Tereza H., kterou v Pákistánu zadrželi za pašování drog, s kamarádkou Simonou.

Jednadvacetiletou Terezu H. přivedl divoký styl života až do pákistánské vazby za pašování drog. Se svou kamarádkou...

Šlechtová se ohání „červeným tlačítkem“. Trochu blouzní, říká Vondra

Ministryně obrany Karla Šlechtová přichází na jednání vlády (17. ledna 2018)

Ministryně obrany Karla Šlechtová tvrdí, že u sebe neustále nosí „červené tlačítko“ pro případ nejvyšší potřeby. Odmítá...

Katastrofa ČSSD mě zasáhla, napsal prezident Zeman. Hašek mluvil o puči

Miloš Zeman komentuje výsledky prvního kola prezidentských voleb. (13. ledna...

Prezident Miloš Zeman se týden před druhým kolem volby na Hrad vložil do situace v ČSSD. Podpořil platformu Zachraňme...

Najdete na iDNES.cz