Soud tak nevyhověl návrhu skupiny poslanců ODS a Unie svobody-DEU a nezrušil část zákona o všeobecném zdravotním pojištění.
Ústavní soud sice zamítl návrh tohoto zákona, ale současně vyložil způsob, jakým se má podle tohoto zákona postupovat. "Lékař může za všechny služby nad rámec hrazené péče vyžadovat platbu," konstatoval soudce Vladimír Klokočka po verdiktu.
Napadená ustanovení podle něj nejsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod, jak tvrdili navrhovatelé. Pro zrušení části zákona z 12 přítomných soudců nehlasovalo potřebných devět.
Proti změně ustanovení bylo také vedení obou komor parlamentu i ministerstvo zdravotnictví.
Klokočka však zároveň upozornil, že je třeba novelizovat zákon tak, aby z něj bylo naprosto přesně jasné, co je standardní a co už nadstandardní péče. "Má-li se veřejné zdravotní pojištění přiblížit Evropě, pak by to měl podrobně vymezit."
Do této chvíle totiž nebylo jasné, jak mají lékaři přesně postupovat v případech, kdy například poskytují hrazenou péči a k ní i příplatek za nadstandard.
"Myslím, že Ústavní soud situaci zpřesnil," řekl poslanec Milan Cabrnoch (ODS) zastupce skupiny poslanců, která navrhovala Ústavnímu soudu zrušení příslušného ustanovení.
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) by přijetí návrhu přineslo chaos v oblasti zdravotního pojištění. "Hledání rozdílu mezi standardní a nadstandardní péčí je úkolem pro sněmovnu," uvedl.
Zavádění poplatků podle něj nehrozí. "Žádné zdravotnictví, státní ani nestátní, by nemělo hledat únikovou cestu a zvyšovat zátěž občanů."
