Další kus meteoritu našel vědec po 43 letech

  • 2
Před 43 lety se českému astronomovi Zdeňku Ceplechovi podařil výjimečný čin. Poté, co jeho dvě stanice 7. dubna 1959 vyfotografovaly průlet jasného meteoru čili bolidu, proměřil podle snímků jeho dráhu a určil pravděpodobné místo dopadu. Velkou pátrací akci završilo nalezení čtyř kousků tohoto tělesa. Nález vešel do historie pod názvem meteorit Příbram. A nedávno se vše zopakovalo...

Letos 6. dubna proletěl nad Bavorskem velký bolid. Ceplechův žák Pavel Spurný určil na základě snímků jeho přesnou dráhu, předpověděl místo jeho pádu v Německu. A znovu našli, tentokrát němečtí astronomové, zbytek tělesa. Největší rozruch však vyvolalo zjištění: tento kámen pocházel ze stejného mraku meteorů jako příbramský.

Životopis meteoritů Příbram
Fotografie a rozbor nalezených kousků umožnily Zdeňku Ceplechovi vystopovat životopis tohoto tělesa: "Původně to byl malý asteroid o průměru jednoho metru a hmotnosti asi dvou tun, který vznikl asi před 19 miliony let při rozpadu nějakého většího tělesa. Pocházel z oblasti mezi Marsem a Jupiterem, kde leží známý pás planetek.

Tím se poprvé potvrdila souvislost mezi tímto pásmem a meteority. Jeho srážka se Zemí se začala projevovat již ve výšce sto kilometrů nad jejím povrchem.

Okamžitě se rozzářil, letěl totiž rychlostí takřka 21 kilometrů za sekundu pod úhlem 43 stupňů k povrchu. Ve výšce čtyřicet až dvacet kilometrů se rozpadl na devatenáct kousků o váze asi sto kilogramů.

Rychlost tohoto deště meteoritů se pak vlivem brzdění o atmosféru stále snižovala. Až ve výšce 13 kilometrů nad osadou Luhy začal volně padat.

"Pro kosmonautiku mělo význam zjištění, že tato tělesa spotřebovala při průletu atmosférou rychlostí 21 kilometrů za sekundu většinu své hmotnosti, takže pouze asi jedno či dvě procenta veškeré hmoty dopadly jako celistvé úlomky na povrch Země."

Tak se poprvé v historii podařilo přesně zpětně zjistit, po jaké dráze ve sluneční soustavě tento meteor původně kroužil.

Tento úspěch vedl nejen ke vzniku stálé pozorovací sítě v Čechách a na Moravě, ale i v dalších státech. Z iniciativy Ceplechy a profesora J. Zähringera z Max Planckova ústavu existuje od roku 1968 Evropská síť pro fotografování bolidů. Rozkládá se na ploše jednoho milionu čtverečních kilometrů a má centrálu v Ondřejově. Další sítě vznikly ve Spojených státech a později v Kanadě.

Evropská bolidová síť
Když v roce 1995 Ceplecha odešel do penze, ujal se vedení Evropské sítě pro fotografování bolidů jeho žák Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.

Ondřejovští astronomové zopakovali úspěch při hledání bolidů ještě čtyřikrát. Dvakrát v USA a v Kanadě v letech 1970 a 1977, a dvakrát zcela náhodně pomocí záběrů z videokamer náhodných pozorovatelů - roku 1992 v USA a v létě 2000 u nás na Ostravsku.

Ostravský objev má rovněž jednu prioritu - tým autorů vedený Jiřím Borovičkou připravil zatím nejpodrobnější studii o průletu meteoritu ovzduším, zejména o způsobu jeho rozpadu v atmosféře na desítky samostatných úlomků.

Meteorit Příbram vedl některé specialisty k optimistickému závěru, že až k zemskému povrchu prolétne velké množství těles. "Pozorování za uplynulých čtyřicet let to nepotvrdilo," upozorňuje Ceplecha. "Nyní můžeme potvrdit, že každý den bombarduje Zemi sice asi deset miliard meteorických těles, ale na zemský povrch z nich dopadne jenom několik málo měsíčně."

"Bratři" spadli jen stovky kilometrů od sebe
Letos 6. dubna proletěl nad Bavorskem velký bolid. Viděly jej tisíce lidí. Proto vzbudil velkou pozornost, psalo se o něm v novinách, mluvilo v rozhlase a televizi.

Podle snímků z šesti německých a jedné české stanice spočítal astronom Spurný jeho dráhu. Zjistil, že se zcela shoduje s dráhou příbramského meteoritu před 43 lety, a předpověděl, kde hledat jeho zbytky.

Když tento referát přednesl mladý český astronom v srpnu v Berlíně na mezinárodní konferenci o asteroidech, kometách a meteorech, vystoupil jeho německý kolega Dieter Heinlein a z krabice vytáhl kámen: "Tady je jeden kousek. Našli jsme jej poblíž hranic s Rakouskem, asi čtyři sta metrů od místa, které vypočetl Pavel Spurný. Nazvali jsme ho Neuschwanstein podle blízkého zámku."

"Ještě nikdy v životě jsem neslyšel na podobných setkáních takový frenetický potlesk," líčil Zdeněk Ceplecha. "Jedním rázem přibyla k dosud třem přesným fotografickým drahám meteoritů dráha čtvrtá. Co víc - dvě z nich, tedy polovina, jsou stejné!

Po přednášce jsem běžel k předsednickému stolu a vzal ten meteorit do ruky. Držel jsem v ruce úplně stejný kámen jako tehdy před 43 lety. Všechno se shodovalo. I když ještě není udělána mineralogická analýza, prohlašuji, že se jedná o naprosto totožné těleso.

"Navíc mě udivilo, že oba meteority spadly takřka na stejné místo, jenom několik set kilometrů od sebe." Co z toho plyne? Nějaké větší těleso obíhající po dráze obou bolidů se před 19 miliony lety rozpadlo na mnoho menších úlomků. Mezi ně patří Příbram a Neuschwanstein. Ještě nedávno oba létaly po stejné dráze.

Jsou to svým způsobem "bratři", jejichž společný osud skončil až na zemském povrchu. "Jaká je pravděpodobnost, že se něco tak výjimečného přihodí jednomu člověku?" ptá se pořád ještě udiveně doktor Ceplecha. "Je to víc než sci-fi, a přitom je to skutečnost, moje realita."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video