Vlna upalování se šíří především na západě Číny v oblasti kolem významného buddhistického kláštera Kirti. Za posledních sedm měsíců se tam zapálilo devět mnichů, kteří už nemohli vystát systematické ničení tibetské kultury a náboženských svobod.
Zteč o převtělení dalajlamyČína a exil bojují o Tibet |
Naposledy v pondělí na protest vzplála dvacetiletá mniška Tenzin Wangmo. Sebevražda je přitom pro buddhistické mnichy vyjádřením extrémního zoufalství, protože tímto způsobem značně snižují své vyhlídky po převtělení.
Čína se obává, že by klášter Kirti, odkud pocházela většina upálených, mohl být semeništěm budoucí revolty. Ulice proto přísně střeží armáda a policie kontroluje všechna auta. Do oblasti se podařilo dostat dvěma žurnalistům agentury AFP.
Důkazy o policejních represích skončily ve stoupě
Policie je ale záhy zatkla, sebrala jim kamery i fotoaparáty a smazala všechny důkazy o tom, že kolem oblasti utáhli smyčku ozbrojené složky. Svízelná situace v čínském regionu, kde polovinu obyvatel tvoří Tibeťané, trápí i tibetskou exilovou vládu.
Spor o TibetČína tvrdí, že území Tibetu jí patřilo po staletí, řada Tibeťanů ale připomíná dlouhou historii autonomní vlády buddhistických vůdců. Neúspěšné povstání v roce 1959 přinutilo dalajlamu k útěku z Tibetu do Indie. Peking považuje dalajlamu za separatistu, který usiluje o ukončení čínské nadvlády v Tibetu. Dalajlama naopak prohlašuje, že se jen snaží mírovou cestou dosáhnout vyššího stupně autonomie Tibetu. Zdroj: ČTK |
Duchovní vůdce dalajlama v úterý za upálené mnichy uspořádal v Dharamsále bohoslužbu a okamžitě se na něj snesla sprška nadávek z Pekingu. Podle mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ťiang Jüové dalajlama a jeho lidé případy upálení od počátku nekritizovali.
"Naopak tyto incidenty krášlili a vyzdvihovali, aby navedli více lidí k následování příkladu. Takové separatistické aktivity, jež stojí lidské životy, jsou skrytým terorismem," uvedla mluvčí a obvinila dalajlamovu kliku, že nepokoje rozdmýchává.
Čína kláštery dusí pod rouškou náboženské svobody
Kromě mnišských zpěvů se ze sídla tibetské exilové vlády ozvaly i ostré výtky politiků. Nově zvolený exilový premiér Lozang Sanggjä vyzval OSN, ať do oblasti vyšle vyšetřovací tým a apeloval na Čínu, aby zastavila svou represivní politiku.
Čína sice prohlašuje, že v zemi vládne náboženská svoboda, ale ve skutečnosti buddhisty i tibetskou kulturu systematicky potlačuje. V klášterech působí zvědi a mniši jsou neustále pod dohledem agentů. Z tibetských svatostánků se tak stále více stávají jen výkladní skříně pro zážitkuchtivé turisty.
