Značky sice spotřebitelům říkají: „Tady máte dobré zboží!“, ale nezní to příliš věrohodně. Czech made totiž uděluje soukromé Sdružení pro cenu za jakost pouze těm podnikům, které o ni pořádají. Za udělení značky se navíc platí a ne vždy je udělována nejkvalitnějšímu zboží na trhu.
Czech made tak získalo v minulosti například pivo Radegast Premium, které v testech MF DNES zcela propadlo, víno Muller Thurgau ze Znovína, které skončilo v testech až druhé za lepší konkurencí nebo třeba dětská výživa Deva, ve které později našla Česká zemědělská a potravinářská inspekce zdraví nebezpečné dusičnany.
Podobně na tom byly dětské bačkory Profin-C z Hrušovan, které sice získaly značku kvality Žirafa, ale přitom ničily podle akreditované zkušebny dětskou nohu.
„Odmítáme jen čtvrtinu výrobků, které se přihlásí o značku,“ vysvětluje ředitel Sdružení pro cenu za jakost Jaroslav Prachař. Hrdě znějící Cena za jakost udělovaná celým firmám je pro spotřebitele také k ničemu. „Měla by zaručovat kvalitu zboží, ale i managementu, řízení a jednání se zákazníky,“ domnívá se předseda Rady pro jakost a náměstek ministra průmyslu a obchodu Zdeněk Vorlíček.
Jak se ovšem na cenu dívají podniky, říká předseda Sdružení Pavel Ryšánek: „Do celé soutěže se přihlásilo jen jedenáct firem a z nich jsme pět ocenili alespoň finálovým umístěním.“
Nelze tedy říci, že Tesla vyrábí lépe než Philips či Matsushita, Stavmont staví lépe než IPS, Metrostav nebo některá místní stavební firmička.
- středa 14. listopadu 2001
- 3
