Romové k volbám příliš nechodí. Budete se dál snažit to do budoucna změnit?
Je zásadní, aby Romové už konečně pochopili, že k volbám se musí chodit, že je to velmi důležitá věc. Také je podstatné, aby Romové kandidovali a dokázali si prosadit svůj politický program.
Proč je to tak důležité?
Protože tady je dost populistů, kteří si na romském tématu vaří polívčičku, jak se říká. Pro jiné je to zase výtah k moci a čím hůře na tom Romové jsou, tím lépe pro ně. I to je důvod, proč kandiduji.
Proto se chcete postavit tradičním politikům?
Tady jde spíše o to, že situace na komunální, krajské a celostátní politické úrovni je skutečně mizerná. Dvacet let v České republice nemáme nikoho z romské komunity v zákonodárném sboru.
Když to porovnám se Slovenskem, tak tam už nás předběhli. Maďaři taky. A my tady máme skutečné problémy, ale nemáme adekvátní zástupce na komunální úrovni, v kraji a ani v Parlamentu ČR. Taková situace je skutečně tristní. Mít romské politiky je pak dobrým signálem jak pro romskou komunitu, tak pro většinovou společnost.
Takže byste chtěl více Romů například v Parlamentu České republiky?
Samozřejmě nejde jen o Parlament, ideální by bylo mít Romy-politiky na komunální úrovni, protože tak jsou nejblíže lidem. Nebo na krajské úrovni.
Tedy někoho jako jste vy sám, tak to myslíte?
Dá se to tak říct. Já sám pracuji na krajském úřadu už 15 let a znám vnitřní strukturu dokonale. Při práci se věnuji komunikaci se starosty, primátory, na té vyšší úrovni i se zákonodárci.
Čistě romská strana u nás nemá šanci na úspěch
Proč se podle vás Romové volbám tolik vyhýbají?
Co vím, tak Romové se vždycky o politiku zajímali. Po revoluci českoslovenští Romové byli součásti polistopadových událostí. Ve Federálním shromáždění tehdy sedělo osm Romů. Takže oni vědí, zajímají se o politiku. Teď si jen musí udělat čas a k volbám přijít.
Vy budete do Senátu kandidovat za kolínský obvod a za Piráty. Nebylo by lepší, kdyby Romové jednoduše opět kandidovali s vlastní stranou?
Na tohle téma jsem při svém studiu politologie psal několik seminárních prací, věnoval jsem se tomu i ve své diplomové práci. Je to obrovské téma, nicméně romská politická strana v současném politickém systému, který tady máme, není schopna překročit hranici pěti procent.
Problémem je také obrovská práce, která za tím stojí, nikdo z Romů tady nemá tak velké prostředky a sílu, aby dokázal vybudovat silnou politickou stranu. Je to o politickém marketingu, o penězích a o lídrech. A v tuto chvíli by sice lídři byli, ale nejsou peníze a není ani vůle. Jedinou cestou je pro nás možnost prosadit se v jiných politických stranách.
Čím vás oslovili Piráti?
Pro mě je to velmi otevřená strana. I když ze začátku jsem měl velké problémy se zveřejňováním interních věcí na internetu, tak politika Pirátské strany stojí na otevřenosti a veřejnost alespoň ví, co se v politické straně děje.
Co říkáte takové otevřenosti?
Rychle jsem pochopil, že strana má perspektivu, jsou tam mladí a vzdělaní lidé s určitým drivem. Pirátská strana sleduje lidská práva, postavení menšin, dává menšinám možnosti. Je to politická strana, která neříká, jak to nejde, nefilozofuje. A to, že mě takto nominovali, tak je pro mne velká čest.
Je dost populistů, kteří si na romském tématu vaří polívčičku, jak se říká. Pro jiné je to zase výtah k moci a čím hůře na tom Romové jsou, tím lépe pro ně.
Takže jste snil o tom, že budete v politice?
Já jsem se o politiku vždycky zajímal, protože politika je všude kolem nás. Pět a půl let jsem působil na okresním úřadě v Nymburku, tam to pro mě byla jako vzdělávat se na univerzitě. Získal jsem od kolegyň obrovské zkušenosti. A na Krajském úřadě Středočeského kraje jsem přes 15 let. Za ty roky jsem musel komunikovat se starosty, poradními orgány tady i na Úřadu vlády. Jako úředník jsem byl tak troufalý, že jsem šel do jednání s premiérem Nečasem, se Sobotkou i s bývalým prezidentem Václavem Klausem. Po takových zkušenostech se mi rozhodně nerozklepou kolena jen tak z něčeho a vše, co jsem se naučil tady na úřadě, tak zužitkuji v daném obvodu.
Kolínsko nicméně není váš rodný okres.
V tom máte pravdu. Ale střední Čechy znám dokonale, v Kolíně bydlím od roku 1987. Sice nejsem rodák, ale troufám si říct, že tělem i duší jsem velký Kolíňák.
Jak jste již zmínil, zkušenosti v politice sbíráte od roku 2003 jako odborný referent pro oblast národnostních menšin na Krajském úřadě Středočeského kraje. Pokud byste se do Senátu dostal, řešil byste zejména romskou tématiku jako první?
Protože můj obvod nemá žádné velké sociální problémy, ale je spíše průmyslově-zemědělský, tak téma Romů nebude tolik prioritní. Mě naopak bude zajímat postavení obcí, aby v nich bylo kvalitní zázemí, aby lidé měli chodníky, fungující školy a školky, aby se lidem v těch městech a obcích dobře žilo. Jaká je podpora z kraje směrem k těmto obcím, kulturní a sportovní vyžití. Toto mě bude zajímat. Určitě budu moci pomoct starostům, dokážu je nasměrovat a řešit jejich věci s jednotlivými resorty.
A to si představujete jak?
Senátor samozřejmě žádné velké pravomoci nemá, zákonodárnou iniciativu má Senát jako celek, ale je tam paragraf dvanáct jednacího řádu Senátu. Ten mluví o tom, že pro výkon mandátu mohu využívat veškeré podklady od členů vlády, od orgánu státní správy a oni mi musí do třiceti dnů ty podklady dodat. Takže některým členům vlády se ze mě zatočí hlava, to lidem mohu garantovat.
Kvůli nákaze z Británie odjeli. Neudělali dobře, říká romský aktivista Torák |
Takže romská otázka bude až to vedlejší, co budete řešit?
Ano, avšak jako příslušník menšiny se o Romy samozřejmě budu zajímat nadále.
Jaké jsou největší problémy Romů v České republice?
Určitě je to otázka vzdělávání, ta je důležitá a od ní se to všechno odvíjí. Velmi málo romských dětí chodí do škol, to se musí změnit. Na to samozřejmě navazuje problematika s bydlením, nicméně ta se dnes týká i rodin z většinové populace, protože se moc nestaví a lidé často nedosáhnout ani na hypotéku.
To je otázka, která se omílá pořád dokola, ale finální řešení nikde moc vidět není. Jak se to má řešit podle vás?
Potřebujeme legislativně upravit zákon o dostupném bydlení. Pokud ho vláda nepředloží na podzim, tak ho tato vláda a současný Parlament ČR neschválí. Přitom je to norma, která je například v Německu zavedena od 50. let, funguje i ve Finsku a v Rakousku. Tady dali nějaké peníze, vznikl jen fond na ministerstvu pro místní rozvoj Výstavba. Nicméně obce z něj nečerpají, je to nedomyšlené, dotační řízení je příliš složité. Je potřeba to dát zákonem a mít jasná pravidla, aby starostové věděli, co mají dělat a jaké mají prostředky.
V Česku se jen odsouvají problémy
Myslíte, že se Češi naučili žít v souladu s Romy?
To je otázka. Jak kde. Stát si musí uvědomit, že mnohem lepší je, když romská rodina bude někde na ubytovně, než někde na náměstí nebo před radnicí. A podstatné je přece v tomto myslet na děti. Jinak se můžeme bavit pouze o tom, že se v Česku odsouvají problémy jinam, a to není dobrá politika.
Obrovský dopad na romské rodiny mají rozhodnutí starostů. A starostové si musí uvědomit, že nejsou šerifové někde na Západě. Starosta má být v obci pro všechny občany daného města. Ze zákona má povinnost se postarat o blaho všech, potřeby svých občanů a nemůže rozdělovat a říkat „ti ano“ a „ti ne“. Někteří starostové se takto totiž chovají a dělají tento styl politiky – nosí na hrudi pomyslnou šerifskou hvězdu.
Už v roce 2015 jste pro Romeu řekl, že pokud strategii romské integrace nepřijmou za své především lokální politici, nebude mít velký význam. Tak jaký by měl podle vás být ten správný přístup lokálních politiků k Romům?
Musí to být všechno provázané, musí tam být adekvátní sociální práce doprovázená pracovními nabídkami s tím, že se podpoří i místní podnikatelé. Všechno je to jen o rozumu a starosta by měl romskou komunitu podporovat.
Je tu problém zneužívání dávek, který je spojený s romskou komunitou, i když se děje celospolečensky. Ve veřejném prostoru slyšíme názory, že Romové jsou akorát líní, nepracují a jen pobírají od státu peníze. Jak to vnímáte vy a co s tím?
Já když se podívám na některé diskuze, tak se mi vlasy úplně ježí hrůzou, co já se tam nedozvím. Teď nedávno se jedna paní rozčilovala v diskuzi o návratu Romů z Británie s tím, že se určitě Romové nyní vrátí a dostanou jen tak byty. Nicméně takhle to není, města tak nefungují.
V oblasti přidělování městských bytů je přesně daný postup. Tak jsem se té paní zeptal, zda je natolik šikovná a zda sedí v bytové komisi a pokud ano, tak ať mi zdůvodní, že se někde rozdávají zadarmo byty. Tak mi akorát napsala, že jsem ‚moc chytrý‘ a že se se mnou nebude bavit. Takže je to dáno neznalostí a určitým postojem, který tu je.
Je to nechutí změnit svůj názor?
Ano. Je to i o stereotypech a předsudcích. Většina veřejnosti si myslí, že Romové dopoledne leží v posteli, koukají na televizi a dělají děti. Ovšem když půjdete do romské lokality, tak tam chlapa dopoledne prostě nepotkáte. Nicméně politici o tom rádi mluví. Chlap má doma pět dětí a bude celé dopoledne spát. No to bych chtěl tedy vidět tu ženu, která mu to dovolí.
Já jsem třeba za celý svůj život nedělal pouze půl roku. Nyní mám třetí zaměstnání. A když jsem byl na pracáku, protože jsem odešel z armády, byla to pro mě šílená zkušenost. Už bych tam v životě nechtěl být, tehdy jsem si říkal, že se raději vrátím do armády.
Dobře, ale abych se vrátila k původní otázce, mluvíte o tom, jak se k nim má chovat společnost. Mohou ale třeba naopak něco udělat Romové?
Romové by měli první v řadě být zodpovědní sami k sobě, ke své rodině a svému okolí. To je základ, od kterého se odvíjí vše ostatní. Ve společnosti se nicméně vždycky najdou lidé, kteří nechtějí pracovat a budou pobírat sociální dávky. A to neplatí jen u Romů. Musíme mít takové zákony, aby dlouhodobě nezaměstnaní nebyli léta v evidenci a aby pokud možno byli co nejrychleji umístitelní na trhu práce.
Do senátorských voleb je ještě trochu daleko, ale myslíte si, že se do Senátu dostanete?
Chci přesvědčit co nejvíce lidí, že i já mohu být schopným zákonodárcem. Národnost by v tomto směru neměla hrát žádnou roli, ale spíše mé schopnosti a dovednosti. Nedokážu odhadnout, jak to dopadne. Rád bych příjemně překvapil a uvidíme.
