|
"Jízdní kolo může cestující přepravovat pouze v metru v době snížených přepravních nároků, a to v posledním voze soupravy a na jeho poslední plošině. Cestující smí přepravovat pouze jedno jízdní kolo," píše se v informacích pro cestující. Kdy je ovšem dopravní špička, to se už zájemce nedozví. "Podle posledního průzkumu nepatří kola do metra od půl osmé do půl deváté ráno a od půl čtvrté do sedmi hodin večer. Navíc by měly být v soupravě maximálně dva bicykly," upřesnila tisková mluvčí Dopravního podniku Zuzana Knoblochová s tím, že cyklisty z vozů mohou vykázat nejen revizoři, ale i také přepravní manipulanti. Pokuty nehrozí Pokuty jim však nehrozí. "V ostatních dopravních prostředcích nelze kola vozit z prostorových důvodů. Dáváme přednost vozíčkářům a matkám, které vezou dětské kočárky," popsala stanovisko městského dopravce k přepravě kol Knoblochová. Omezení při přepravě se nelíbí Petru Štěpánkovi, mluvčímu občanského sdružení Oživení, jež se zabývá stavbou cyklostezek. "Ve většině západních zemí se může kolo v metru vozit čtyřiadvacet hodin denně. Například v americkém Phoenixu mají i autobusy vpředu držáky na kola, což se jim velmi osvědčilo. V Kodani mají zase všechny taxíky speciální úchyty na kola," vypočítal Štěpánek. "Do našich tramvají při malém počtu cestujících by se kolo také určitě vešlo," domnívá se Štěpánek. Dodal, že město by mělo podmínku přepravy kol zakotvit i při výběru nájemců stání pro taxi u železničních stanic. Zároveň upozornil na nevyhovující městské trasy, které vedou po frekventovaných silnicích. "Najdou se i různé perličky. Jedna cyklostezka vede také na Letné po schodišti. V Karlíně zase město do pruhu pro cyklisty umístilo kontejnery na separovaný odpad. Přitom se nabízí řada tras, které by kopírovaly řeku Vltavu nebo potoky ve městě," sdělil. Chybějí stojany Jednou z dalších potíží, s nimiž se cyklisté musí každodenně vyrovnávat, je i nedostatek stojanů pro kola. U většiny stanic metra úplně chybějí, rovněž u mnohých státních institucí není místo, kam by bylo možné kolo odložit. "U magistrátu na Mariánském náměstí je parkoviště pro úředníky, stání pro radní, ale stojany pro kola nikoli. Když tam jdu jednat, musím kolo zamykat k lampám veřejného osvětlení. Přitom by mělo jít město příkladem," postěžoval si Štěpánek. Podle něho by stojany na zastávkách metra a tramvají ulehčily nejen automobilové dopravě. Lidé by totiž mohli při cestě do práce místo autobusů využívat kola. Jan Hroudek z odboru dopravy magistrátu přiznal, že před budovou radnice stojan není. Zároveň však zdůraznil, že o umístění se již jedná. "Rádi bychom je viděli u stanic metra. Otázkou však je, jestli budou využívané. Nemůžeme totiž zajistit jejich stoprocentní bezpečnost před zloději," doplnil Hroudek. "Není důvod, proč by tam neměly být, místa je tam vždy dost a stojí jen pár stovek," míní Štěpánek. Jízda po centru škodí zdraví Další problém, který odrazuje mnoho cyklistů od jízdy ve městě, je netolerantnost řidičů a zplodiny z jejich automobilů. Na škodlivost cyklistiky v centru metropole poukazují i lékaři. "Často jezdit na kole ve středu města určitě není vhodné, cyklostezky v okrajových částech Prahy jsou ze zdravotního hlediska méně nebezpečné," řekl imunolog Karel Mastný. "Více než jedna třetina lidí u nás trpí alergiemi. Právě těmto lidem mohou emise z aut, které při cyklistice dýchají, přinést řadu nemocí, jež se mohou projevit i později. Nemusí to být jen onemocnění dýchacích cest," upozornil Mastný. Ke kvalitě cyklotras ve městě se vyjádřili také čtenáři internetového serveru www.bikeforum.cz, který se cyklistice věnuje. "Pokud si chci zajezdit, musím vypadnout metrem z města. Je to sice zdržení půl hodiny tam a půl hodiny zpět, ale vyplatí se to, protože v Praze nejsou prakticky žádné cyklostezky," napsal jeden ze čtenářů. "Řidiči jsou hrozní a chodci nás taky nerespektují. Snažím se proto co nejvíce využívat parky, třeba Stromovku a Letnou. Vždycky si ale říkám: radši někam dojedu o deset minut později, ale živý," prohlásil další. |
| Budování cyklostezek má v Praze zpoždění |
|
Budování systému cyklistických tras v metropoli, který v roce 1993 schválili tehdejší představitelé města, má zpoždění. Již letos mělo být hotovo čtyři sta kilometrů cyklotras, v současnosti je však pro zájemce k dispozici necelá polovina - jenom sto osmdesát kilometrů. Z toho jenom šedesát kilometrů vede po samostatných komunikacích v parcích a sadech či nově vybudovaných stezkách pro cyklisty a chodce. Některé městské části proto raději budují stezky z vlastních prostředků. "Předpokládali jsme, že do roku 2000 bude zprovozněno čtyři sta kilometrů," přiznal Jiří Medek z Ústavu dopravního inženýrství hlavního města. "Projekt ustrnul asi před třemi lety. Magistrát do toho nedal v poslední době ani korunu, čas od času něco zaplatí městské části, ale není to moc, protože také nejsou příliš solventní. Zpoždění zavinila i složitá jednání s majiteli pozemků, jimiž stezky procházejí," dodal Medek. "Projekt má několikaletý skluz. Město v posledních dvou letech nedalo z rozpočtu na stavbu stezek vůbec nic," potvrdil Petr Štěpánek, mluvčí občanského sdružení Oživení, které pro město zpracovává studie cyklotras. "Do dopravy proudí v hlavním městě ročně jedenáct miliard korun. Magistrát přitom uvádí v materiálu pro Evropskou unii, že jedno procento obyvatel dojíždí do práce na kole. Podle zdravého rozumu by tak měli dávat milion a sto tisíc korun na cyklistiku, což se ovšem neděje," upozornil mluvčí. "Stezky se budou stavět průběžně. V Praze jsou však jiné priority než cyklistické stezky. Městský rozpočet je limitován a nemůžeme si říkat, co ještě uděláme, ale naopak co jsme za tento finanční objem schopni udělat," uvedl náměstek primátora Petr Švec, který má na starosti životní prostředí. "Nedomnívám se, že by se s cyklostezkami úplně skončilo. Budou se spíše dávat postupně do pořádku," konstatoval náměstek. Jeho kolega Martin Hejl, pod něhož spadá doprava ve městě, je nyní na dovolené, a proto se k problematice nevyjádřil. Některé obvody se snaží tento dluh města dohnat a na svém území zřizují vlastní cesty. "Většinou však kopírují původní systém, který byl schválen před sedmi lety," řekl Medek z Ústavu dopravního inženýrství. Například Praha 4 do budování stezek od roku 1997 investovala více než šest a půl milionu korun. Stezku, která propojí oblast vodní nádrže Hostivař s Petrovicemi a Újezdem a bude stát dva a půl milionu korun, zaplatí zase jedenáctá městská část. |
|
Radnice připravila soutěž pro rodiny |
|
Již příští sobotu, tedy 5. srpna, si mohou rodiny s dětmi zpříjemnit víkend při akci nazvané Na kole a kolečkových bruslích bezpečně, aneb Jezdí celá rodina, která začíná v devět hodin na cyklostezce Braník v ulici U Kempinku. Lidé, kteří se zúčastní cyklistického a bruslařského závodu, mohou získat nejrůznější ceny. "Odměny jsou v souladu s myšlenkou celé akce a mají tak přispívat ke snižování rizika zranění při sportu. Městská část proto uvolnila sto tisíc korun na nákup cyklistických přileb, brýlí, světel a dalších důležitých doplňků," uvedla Helena Glezgová, tisková mluvčí Prahy 4, která akci organizuje již druhým rokem. "Zúčastnit se mohou všechny rodiny s dětmi, přičemž jedinou podmínkou je účast otce a matky s jedním dítětem do patnácti let. Soutěžící pak rozdělíme do dvou kategorií," dodala Glezgová. Zároveň připomněla, že loni přišlo do Braníka asi čtyřiadvacet rodin z celé Prahy. |
|
Oživení otevře nultý kilometr cyklostezky |
|
Zítra, tedy ve čtvrtek, v jedenáct hodin dopoledne na Výtoni pod železničním mostem ve druhé městské části otevřou zástupci občanského sdružení Oživení a radnice Prahy 2 nultý kilometr cyklotrasy Praha - Drážďany. "Je to spíše symbolický akt, cyklotrasa totiž ještě není zcela dokončena," řekl tiskový mluvčí společnosti Oživení Petr Štěpánek. V hlavním městě kopíruje oficiální cyklostezku z Výtoně po náplavce k Mánesu, na Klárov, Letnou a do Troje. Dále stezka povede podél řeky Labe přes Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín a pak do Německa. Na území Spolkové republiky Německo je stezka už kompletně dokončena. Trasa podle Štěpánka měří sto třiapadesát kilometrů a každý kilometr její stavby přišel přibližně na milion korun. Většina nákladů na stezku společnost Oživení uhradí z grantu Nadace Via, druhý obvod přispěl částkou pět tisíc šest set korun. "Kompletně by měla být hotová v roce dva tisíce dva," dodal Štěpánek a doplnil, že zdatní cyklisté ujedou vzdálenost z Prahy do Drážďan i za jediný den. |
