Za přesvědčené přívržence se označila pětina lidí, kteří upřednostňovali některou z politických stran. Více než polovina dotázaných odpověděla, že se „svou“ stranou souhlasí většinou, ale na něco mají jiný pohled. Šestnáct procent respondentů má v mnohém odlišný názor než jimi preferovaná strana a přibližně desetina uvedla, že jim příslušná strana vadí nejméně.
CVVM: Postoje voličů k preferované straně
„Aktuální výsledek je srovnatelný s vůbec nejsilnějším propojením mezi stranami a jejich voliči zaznamenaným v květnu 1996 ve výzkumu realizovaném během vrcholící kampaně před tehdejšími volbami do Poslanecké sněmovny,“ uvedli sociologové.
Vliv na výsledky podle nich mohla mít vyhrocená kampaň před volbami na podzim 2017, po kterých následovalo dlouhé a komplikované sestavování vlády, a prezidentské volby loni v lednu.
Nejpevnější voličské jádro mezi svými voliči mají lidovci, komunisté a SPD. Za přesvědčené příznivce se označilo 44 procent sympatizantů KDU-ČSL, 35 procent KSČM a 27 procent SPD.
CVVM: Postoje voličů ke straně, které by dali hlas ve volbách
Při započtení respondentů, kteří se stranou souhlasí většinou, má nejpevnější voličské jádro SPD (80 procent sympatizantů se silnou vazbou), KSČM (79 procent) a lidovci (77 procent). Naopak nejvyšší podíl voličů se slabou vazbou na stranu průzkum zaznamenal u TOP 09. U ní je ale třeba brát výsledek spíše jako orientační, s ohledem na malý počet respondentů, upozornili autoři průzkumu.
Nejčastějším důvodem, proč lidé volí jimi preferovanou stranu, je shoda s jejím programem. S minimálním rozdílem následuje důvěra k čelným představitelům strany a blízkost obecného ideového zaměření strany. Na posledním místě skončila možnost podílet se na stranickém životě, která hraje roli v rozhodování jen u sedminy respondentů.
Průzkum CVVM se konal od 3. do 15. listopadu. Zapojilo se do něj 1 104 lidí ve věku od 15 let.
CVVM: Důvody volby strany
