Podle lednového průzkumu veřejného mínění je volební účast docela nebo velmi nízká z pohledu 87 procent oslovených.
"Příčiny nízké účasti při volbách do krajských zastupitelstev tkví podle více než poloviny všech oslovených ve znechucení občanů z politiky," sdělila další výsledek průzkumu Gabriela Šamanová z CVVM.
V případě voleb do Senátu vidí polovina z téměř tisíce respondentů důvod nízké volební účasti v tom, že lidé považují tuto instituci za zbytečnou.
S výroky, že vysoká neúčast ve volbách je projevem obecné nechuti k politice a nízké důvěry k politickým stranám, souhlasilo 96 procent účastníků výzkumu.
Bezmála 90 procent dotázaných si myslí, že se politické strany nezajímají o problémy, které jsou důležité pro občany. "Tři čtvrtiny respondentů spojují nízkou volební účast se sníženou možností občanů ovlivňovat politiku," doplnila Šamanová.
Téměř šest dotázaných z deseti souhlasí s kritikou mířenou do "vlastních řad", že vysoká neúčast u voleb je mimo jiné projevem nízkého stupně občanské odpovědnosti.
K senátním volbám přišlo loni v listopadu přes 18 procenta voličů, což je nejméně v dosavadní historii pravidelných obměn třetiny horní komory. Při krajských volbách hlasovalo necelých 30 procent oprávněných voličů.
