"Došlo k odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce - obce, kraje a stát. Některé zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín," uvedl šéf agentury Martin Šimáček.
V říjnu 2006 Vsetín, v jehož čele tehdy stál nynější lidovecký senátor Jiří Čunek, odsunul neplatiče a další romské rodiny z rozpadajícího se objektu v centru. Řada lidí skončila v kontejnerových domech na okraji města, asi sedmdesát se jich stěhovalo do jiných okresů. Rodinám nyní stejně hrozí exekuce a další vystěhování.
Kontejnerové byty, které nechal pro neplatiče, zejména Romy, postavit Jiří Čunek ve Vsetíně.
Přesun ostře kritizovali obhájci lidských práv, romské organizace i tehdejší ombudsman Otakar Motejl.
Šest romských rodin skončilo v obcích na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku. "Postup měl pro vystěhované rodiny katastrofální důsledky a zároveň byl nákladným řešením pro stát a obce. Sociální situace všech rodin se zhoršila, všem rodinám v současnosti hrozí exekuce a vystěhování," uvedla agentura.
Pořízení domů, do kterých se šestice rodin přesunula, stálo 2,5 milionu korun. Většina nemovitostí byla ve špatném stavu, u jedné bylo rozhodnutí o odstranění stavby. Nutné opravy podle agentury chudé rodiny zatěžují. Třem rodinám byla navíc na dům okamžitě kvůli dluhům nařízena exekuce.
"Rodiny nebyly připraveny na vlastnické bydlení, jejich finanční situace zcela neodpovídala nákupu nemovitostí ve špatném stavebně-technickém stavu," uvedl Šimáček. Podle něj byl argument někdejšího starosty Čunka, že se lidé postaví na vlastní nohy, absurdní.
Agentura chce studii využít jako ukázku špatného postupu
Podle agentury se bytová a ekonomická situace rodin zhoršila. Hrozilo kvůli tomu odebrání dětí, pět z nich skončilo v dětských domovech. Stát tak musel na jejich péči ročně zaplatit přes milion korun, podotkl Šimáček. Malé obce zas neměly sociální pracovníky a příslušné služby, neziskové organizace v nich nepůsobily.
Začalo se tedy žádat o dotace. Kraj musel pomoc koordinovat. Vzniklá "krizová situace" zatížila i starostky a starosty, kteří ji museli řešit. "V některých obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za této situace je soužití téměř nemožné," dodal Šimáček.
Čunek své tehdejší jednání obhajuje. "Tyto problémy a náklady by dnes nebyly, kdybychom ty občany vyhodili na ulici, jak jsme podle soudu mohli. Dali jsme jim bezúročnou půjčku a splátkový kalendář na dvacet let," řekl v České televizi bývalý ministr pro místní rozvoj.
Studii, kterou zadal Úřad vlády, vypracovala doktorandka sociální antropologie Klára Vomastková z Masarykovy univerzity v Brně. Výsledky studie vychází z rozhovorů s přemístěnými obyvateli, starosty či terénními sociálními pracovníky. Agentura chce podle Šimáčka poznatky používat jako ukázku toho, že vystěhování je "velmi nákladné a nevhodné řešení".
"Jako mnohem efektivnější se ukazuje možnost řešení problému v daném místě, nikoliv jeho přesunutí pryč,“ doplnila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
