"Jsem přesvědčen, že všichni poslanci KDU-ČSL podpoří vládu," řekl novinářům po večerním zasedání celostátního výboru předseda strany Jiří Čunek.
Vedení křesťanských demokratů se sešlo shodou okolností ve chvíli, kdy poslanci rozhodovali o osudu církevní předlohy. - čtěte Vládní návrh vyrovnání s církví ve sněmovně narazil, Tlustý se vzbouřil
"Návrh, který prošel, je sice odkladem, ale myslíme si, že nemusí být odkladem na dlouho," soudí šéf lidovců.
Požadavky Tlustého, který chce doplnit zákon o definici a ocenění majetku, kterého se má vyrovnání týkat, se podle Čunka dají splnit v poměrně krátké době. "Je to zásadní koaliční nedisciplinovanost, ale ty požadavky jsou v zásadě řešitelné," komentoval situaci, kdy Tlustý a dva další poslanci ODS prosadili své návrhy spolu s opozicí. Zbytek koalice přitom chtěl schválit normu v prvním čtení a projednávat dál ve výborech, to se mu ale nepodařilo.
O dalším postupu v otázce církevního zákona se špičky lidovců večer radily i s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem, který jako jeden ze spoluautorů předlohy zodpovídá za vracení zemědělské půdy, lesů a dalších pozemků. Čunek věří, že se podaří výčet majetku rychle dodat a zákon nakonec prosadit.
Výbor potvrdil Vybírala
Celostátní výbor KDU-ČSL v úterý také potvrdil, že při podzimních volbách do Senátu nasadí na Znojemsku svého stranického šéfa v regionu Aloise Vybírala, a to místo svého nynějšího senátora Milana Špačka. Čunek řekl, že výbor zatím nerozhodl o kandidátovi na Hradecku, kde místní lidovci navrhli krajského zastupitele Vladimíra Dernera. Křeslo tam přitom obhajuje Karel Barták, který je členem lidoveckého klubu v horní komoře.
Vedení KDU-ČSL rovněž podpořilo snížení odvodů na sociální pojištění tak, jak ho navrhuje lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. Pro příští rok ministr počítá s tím, že lidé budou odvádět na pojistném 11,5 namísto nynějších 12,5 procenta. Sazba daně ve výši 15 procent z takzvané superhrubé mzdy i slevy na dani z příjmů by přitom zůstaly stejné jako dosud. Takové opatření podle lidovců pomůže lidem s nízkými a středními příjmy, současně neohrozí snižování deficitů veřejných rozpočtů a nedotkne se negativně příjmů krajů a obcí.
