Ačkoli svoji víru v Boha přiznává jen 28 procent Čechů, nelze říci, že by se zbytek lidí hlásil k ateismu.
Téměř stejně početná skupina totiž neví, jak se k otázkám víry postavit (24 procent). Těch, kteří v Boha zcela jistě nevěří, je přibližně 48 procent.
"Jak vyplývá z podrobnější analýzy, spíše než nezájem o duchovní hodnoty a víru signalizuje tato nerozhodnost jakýsi prostor mezi ateismem a jasně deklarovanou vírou," píšou autoři průzkumu.
Spíše než říci, že v Boha věří jen 28 procent, je tedy přesnější výrok, že v něj nevěří zhruba polovina obyvatel, podotýkají analytici STEM.
Věří spíše ženy
Zajímavé je, že více věřících je mezi ženami (36 procent) než mezi muži (20 procent).
Víra v Boha mění svou podobu i s ohledem na věk. Nejvíce věřících se nachází ve věkové skupině nad 60 let (46 procent), v této skupině je také logicky nejmenší počet nevěřících (36 procent).
Ten pak výrazně stoupá u ostatních věkových skupin a pohybuje se kolem poloviny.
U věkových skupin do 29 let je postoj k víře nejméně jasným. Za věřící se zde považuje 18 procent, zatímco plných 28 procent přiznává, že v otázce nemá jasno.
Z výzkumu tedy vyplývá, že nejpevnější víru prokazují ženy nad 60 let. Na opačném pólu stojí mladí muži do třiceti let. Mladé ženy se pak v názoru na Boha neliší od žen střední generace, zatímco mladí muži jsou častěji ateisty než muži středního věku.
Víru určuje i původ a rodina
Na víře se také podílí podstatným způsobem vliv regionů. Výzkum potvrdil tradičně větší počet věřících na Moravě - zvláště v kraji Jihomoravském a Zlínském - a v menších městech a obcích do pěti tisíc obyvatel. Věřících je zde plných 24 procent.
Horlivost či vlažnost k náboženským otázkám je také založena na výchově a na podobě rodinného prostředí.
Lidé z nábožensky založených rodin si svoji víru v Boha zachovají až v 80 procentech, ten, kdo pochází z rodiny ateistické, pak bude v 84 procentech nejspíše také ateistou.
