Na českých obrazovkách se záznam ještě neobjevil. Reportéři ČT na kauze "Kavanova videa" dosud ani nezačali pracovat.
Televize přitom už novináři Přemyslu Vachalovskému, který jí materiál dodal, zaplatila část honoráře za "námět". Výši honoráře ČT nezveřejňuje. "Zcela jistě ale ty záběry použijeme," říká ředitel zpravodajství ČT Zbyněk Honys.
"Jenom si teď potřebujeme dramaturgicky ujasnit, jakým způsobem je budeme na obrazovce prezentovat." Ani šéfredaktor publicistiky ČT Milan Bouška nechce prozradit více. "Je to především dokument doby, věc, na níž je třeba dlouho pracovat," říká Bouška.
Také jeho nadřízený, ředitel Honys, vysvětluje dvouměsíční "průtahy" složitostí celé kauzy. "Je třeba k ní přistoupit maximálně seriózně, je to věc, k níž by se měli vyjádřit historici a znalci," říká Honys.
"Můžeme uvažovat, jestli připravíme dokument o Janu Kavanovi, nebo například debatu o podobných osudech dalších známých osobností. Rozhodně pro archiv ČT mají ty záběry hodnotu."
Ministr Kavan kandiduje v nadcházejících volbách do sněmovny a ČT s ním vede několik soudních sporů, "Žádné postranní úmysly rozhodně nemáme," říká však šéfredaktor Bouška. Na postup ČT si nestěžuje ani novinář Přemysl Vachalovský, který je znám jako Kavanův velký kritik.
Před dvěma lety například vydal část Kavanova spisu, který vedla StB, jako knihu KATO - Příběh opravdového člověka. (Kato bylo Kavanovo krycí jméno, pod nímž ho StB evidovala.) "Je to složitá věc, nahrávka má třeba velmi nekvalitní zvuk," říká Vachalovský, počátkem 90. let vysoký důstojník policie.
Záběry, které by ČT chtěla nabídnout divákům, pocházejí z doby, kdy se Jan Kavan vracel do Prahy z britského exilu. Podle týdeníku Respekt, který obsah nahrávky popsal už na jaře 1992, vedli estébáci nejprve s Kavanem nezávazný hovor. Ptali se třeba na první dojmy z Československa. Pak mu nabídli pomoc při jeho dalších cestách do Prahy: prý mu mohou zajistit "dobrý a laciný" hotel. Při prvním hovoru hostí tajní policisté Kavana kávou, při druhém šampaňským.
V roce 1991 označila parlamentní komise Kavana za spolupracovníka StB. Podle ní spolupracoval během studií v Londýně na konci 60. let. Kavan se hájil tím, že nevěděl, že lidé, s nimiž se stýkal, byli tajní policisté. Myslel prý, že jde o diplomaty. Kavan se proto obrátil na soud a ten mu v roce 1996 potvrdil, že s StB vědomě nikdy nespolupracoval.
