Necelé tři týdny před začátkem sjezdu ČSSD v Hradci Králové se konečně začalo něco dít. Kromě jiných se objevili tři relativně silní kandidáti, mezi nimiž se bude rozhodovat o budoucím předsedovi. Na místopředsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi, úřadujícím předsedovi strany Milanu Chovancovi nebo bývalém jihočeském hejtmanovi Jiřím Zimolovi bude záležet nejen příští směřování ČSSD, ale i případná účast ve vládě, její podoba, a také budoucnost vztahů s Milošem Zemanem.
Byť na první pohled všichni tři chtějí totéž, tedy srovnat stranu s prezidentem, nějakým způsobem se na vládě podílet a vrátit ČSSD ze zóny smrti, každý na to hodlá jít trochu jinak. I proto, že zcela rozdílné představy o dalším směřování strany mají vlivné persony za jejich zády. Ale postupně.
Exministr věští Zemanův návrat do ČSSD. Fakticky ji převezme, tvrdí |
Favoritem klání o post předsedy ČSSD zatím zůstává Jan Hamáček. I on má sice jako místopředseda strany podíl na jejím úpadku, kandidátem několika silných regionů se však stal hlavně proto, že socialisté ze svých řad nebyli schopni vygenerovat nikoho lepšího. Je vzdělaný, umí dělat kompromisy a dohodnout se prakticky s každým. Stojí za ním především silná Praha, dále „jeho“ střední Čechy, ale i Královéhradecký s Pardubickým krajem a část Vysočiny. K tomu někteří socialisté ze severní a jižní Moravy, byť jejich hlasy dosud nemá jisté.
Milan Chovanec se pustil do riskantní kandidatury. Ve straně je neoblíbený kvůli puncu několikanásobného zrádce a člena posledního triumvirátu ČSSD, v němž po boku Bohuslava Sobotky a Lubomíra Zaorálka dovedl partaj k volebnímu debaklu. Chovanec je však velice zadobře s poradcem prezidenta Martinem Nejedlým. Na jeho popud se prý objevil v sobotu po zvolení Miloše Zemana v TOP hotelu Praha.
Zeman však k němu má vztah spíš rezervovaný, přednost by dal raději Hamáčkovi nebo někomu jinému. Za Chovancem stojí hlavně „jeho“ Plzeňský kraj, Zlínský a podstatná část Ústeckého regionu. To není mnoho. Vždyť Plzeňané a Zlínští mají na sjezdu asi tolik delegátů jako Praha.
Složitá pozice vítěze
A do třetice je tu Jiří Zimola. Věčný kritik bývalého vedení, který pokaždé halasně vystoupil, vše zkritizoval a pak se zase stáhl a nikam nekandidoval. Navíc má na krku vyšetřování stavby svého rekreačního domu v Lipně nad Vltavou. Z čehož – mimochodem – v soukromí viní bývalého ministra vnitra Chovance. Za sebou má Zimola většinu delegátů z Jihočeského kraje a kandiduje i za platformu Zachraňme ČSSD okolo lidí typu Michala Haška, Zdeňka Škromacha či Jaroslava Foldyny. Platforma boduje u Miloše Zemana, protože ho bezvýhradně podpořila před prezidentskou volbou.
Čistě na body by měl nejspíš vyhrát Hamáček. Znovuzrozený „skalní“ zemanovec Chovanec a také Zimola totiž usilují o podobný typ sociálních demokratů. Vějíř možných podporovatelů místopředsedy Sněmovny je mnohem širší. Dokonce se dá odhadovat, že Zimola svoji kandidaturu ani nedotáhne až do konce. Může se jí vzdát před sjezdem či v jeho průběhu ve prospěch momentálně silnějšího z obou kandidátů.
Je třeba se zbavit Sobotky a více zdanit velké firmy, radí Paroubek ČSSD |
Třeba výměnou za podporu na post místopředsedy, na který by bez takového manévru nemusel dosáhnout. Už jen z toho, že Chovancova obliba u Zimoly i většiny „platformistů“ má spíš záporné znaménko, lze dovozovat, jakým směrem se může bývalý hejtman vydat.
I kdyby však Hamáček vyhrál, bude to mít nesmírně složité. Sám má sice dobré vztahy s Milošem Zemanem a nejspíš by se poměrně snadno dokázal dohodnout na vládě s Andrejem Babišem, ale řada jeho významných podporovatelů to vidí úplně jinak.
Třeba nepsaný šéf pražské ČSSD Miroslav Poche nedávno prosadil, že Pražané podporovali v prezidentské volbě Jiřího Drahoše. A vládu s Babišem zatím rezolutně odmítá. Podobně to vidí řada dalších významných figur aliance, která se za Hamáčkem formuje.
Že je nutné smíření se Zemanem, který může socialistům do budoucna významně pomoci, pokud ho budou mít na své straně, však nejspíš i jeho nejvýraznější kritici dobře chápou. Když totiž dojde na lámání chleba, umějí být zatraceně pragmatičtí, i kdyby při tom měli skřípat zuby.
Se vstupem do Babišovy vlády už je to složitější. Hlavně proto, že nabídka ze strany šéfa ANO není taková, jakou by si Hamáčkovi podporovatelé představovali. Babiš prý zatím nabízí tři ministerstva, klika socialistů by jich však chtěla alespoň pět.
Katastrofa ČSSD mě zasáhla, napsal Zeman. Hašek mluvil o puči proti němu |
Dá se tedy předpokládat kompromis na čtyřech, z nichž jedno by měl obsadit Hamáček (nejspíš obrana) a na zemědělství by mohl usednout Miroslav Toman, společný kandidát Hradu a KSČM, ale oba by se k němu oficiálně nehlásili. Kdyby pak Hamáček požadoval třeba školství pro svoji spojenkyni Kateřinu Valachovou a ministerstvo zahraničí dostal „za zásluhy“ Lubomír Zaorálek, Hamáčkovým podporovatelům by se to jistě nelíbilo. Dohodu by pak mohli torpédovat s argumentem – nemůžeme jít do vlády s obviněným Babišem.
Jenže šéf ANO už prý všech těchto tanců začíná mít dost a čím dál víc koketuje s další menšinovou vládou podporovanou komunisty a SPD Tomia Okamury. Kdyby k tomu opravdu došlo, Miloš Zeman by už neměl žádný důvod věnovat ČSSD svůj zájem a energii. V opozici se může stát sociální demokracie snadno neviditelnou a za čtyři roky skončit úplně. I proto je tak důležité nejen to, kdo bude novým šéfem ČSSD, ale i jak si dokáže srovnat své šiky.
