Postoj k Babišovu kabinetu totiž může do značné míry ovlivnit šance jednotlivých kandidátů. Někteří z nich proto „za pět minut dvanáct“ mění taktiku.
Nejprve si pojďme shrnout rozložení sil. Za mírného favorita do poslední chvíle platil místopředseda Sněmovny Jan Hamáček. Svoji pozici před sjezdem se snažil posílit i bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola.
Proti nim stál úřadující šéf strany Milan Chovanec.
Vztahy mezi oběma stranami byly natolik vyostřené, že se už několik týdnů počítá s tím, že se Zimola v případě neúspěchu přidá na Hamáčkovu stranu, podpoří ho na předsedu a on sám by za to mohl brát místopředsednickou funkci.
PŘEHLEDNĚ: Bývalý „špion“, knihovník i známé tváře. Kdo chce šéfovat ČSSD? |
Kromě nich je ještě několik dalších kandidátů na post šéfa strany, ale těm se nedává příliš šancí. I hlasy většiny z nich by ve finále mohly přeskočit k Chovancovu protikandidátovi. Bývalý mocný ministr vnitra je totiž dnes podle důvěryhodných zdrojů z ČSSD v pozici Miloše Zemana z nedávné prezidentské volby – jeho protikandidáty a jejich volitele spojuje především odpor vůči němu.
Tak jako v prezidentské volbě spojili poražení uchazeči o Hrad síly na podporu Jiřího Drahoše, byť přitom třeba skřípali zuby.
Jakou roli v tom všem bude hrát postoj k případné účasti a podmínkám vládního angažmá? Zásadní.
Obavy z Chovance
Z trojice hlavních kandidátů na předsedu původně do vlády chtěli všichni. Jak se začalo ukazovat, že by Andrej Babiš Milana Chovance v kabinetu nechtěl za žádnou cenu, pozměnil pragmatický exministr vnitra postoj: pokud dohoda na vládě, tak spíš o její toleranci, nikoli o přímé účasti. Tím méně stranických špiček. A pochopitelně bez Babiše v jejím čele.
Platforma Zachraňme ČSSD okolo bývalého druhého muže strany Michala Haška, o niž se opírá Zimola, od počátku vstup do vlády preferovala. Bývalý jihočeský hejtman k tomu dodával, že by na Babišově neúčasti v kabinetu netrval. S argumentem, že nemohou vítězi voleb diktovat, koho má jmenovat do vlády. Stejně jako by pak ANO nemělo kádrovat vyslance socialistů.
Podobný přístup měl i Hamáček. Dodával, že účast v kabinetu premiéra Babiše by se mohla ukázat jako „menší zlo“ než jiné varianty. Například předčasné volby.
Kromě toho Hamáček zastával tezi, že by bylo výhodnější, kdyby v kabinetu zasedl příští předseda ČSSD. V kuloárech se spekulovalo, že by socialisté měli dosáhnout na obranu, spravedlnost, zahraničí a dopravu.
Jenže jakkoli dnes v ČSSD řada lidí upřímně nemá ráda Chovance, snad ještě víc jich nesnáší Babiše. I ti nejpragmatičtější z nich si přitom uvědomují, že přijet na sjezd s mantrou „pojďme vládnout s Babišem“ by mohlo vyvolat silný odpor. Takový, že by z toho mohl profitovat Chovanec, jenž se pasoval do role největšího „odmítače“.
Část Hamáčkových spojenců ze silných regionů na něj navíc tlačila, že by od ANO měli chtít jiné resorty. S argumenty typu: „K čemu nám bude, když předseda ČSSD bude nakupovat vrtulníky? To nám body nepřinese.“
Vše se dá přehodnotit
Hamáček tedy svým spolustraníkům napsal dopis, v němž ministerstvo obrany a další původně zmiňované resorty odmítá. Namísto toho by prý chtěl, aby ČSSD mohla plnit „priority v oblastech zdravotnictví, zemědělství s úzkou vazbou na venkov, resort školství nebo místní rozvoj kvůli zodpovědnosti za bytovou politiku státu“. Krátce před sjezdem pak oznámil, že na něm nechá delegáty hlasovat, zda může být v kabinetu trestně stíhaný člověk. Tedy premiér Babiš. Jde však spíše o taktický krok.
Osm politiků chce vést a zachránit ČSSD. S čím jdou do boje |
Dá se předpokládat, že sjezd toto usnesení většinově přijme. Ani to však budoucí vládní angažmá socialistů nevylučuje, jakkoli se Babiš místa předsedy vlády vzdát nehodlá. Sjezd socialistů totiž bude přerušen minimálně do konce března, možná až do května.
Pokud budou Hamáček a jeho spojenci zvoleni, budou celou dobu vyjednávat s tím, že Babiš v kabinetu být nesmí. Zároveň se budou snažit vymoci si co nejlepší programové i personální podmínky. Na pokračování sjezdu představí výsledky jednání delegátům. S tím, že mohou mít buď to, co vyjednali, a Babiše, anebo nic. Protože šéf ANO se případně raději dohodne s komunisty a SPD.
V takové situaci mohou delegáti své rozhodnutí přehodnotit, a nejspíš tak i učiní. Zvlášť když na pokračování sjezdu už nebudou soupeři v boji o stranické pozice.
Je to sice taktická hra na delší trati, ale pokud se chce Babiš opravdu vyhnout těsným dohodám s Okamurou a spol., nezbude mu než si počkat. Ostatně už to v tomto duchu i přislíbil.
Pak už bude záležet jen na tom, jak by si nové vedení „poradilo“ s nespokojenci v čele s Milanem Chovancem či Bohuslavem Sobotkou v patnáctičlenném poslaneckém klubu. Mohlo by jich tam být zhruba šest. Pokud by však vše stvrdili delegáti na pokračování sjezdu, žádná velká rebelie by se zřejmě nekonala.
Ostatně koalice ANO a ČSSD s tolerancí komunistů by měla 108 hlasů, takže by při každém hlasování mohlo vypadnout až sedm lidí.
