ČSSD: Vládu bez Marvanové

  • 183
Vítěz voleb Vladimír Špidla dnes podnikne první kroky, které povedou k sestavení nové vlády. V šest hodin večer usednou k jednomu stolu v Lidovém domě vyjednávací týmy ČSSD a Koalice, aby se pokusily najít cestu k sestavení společného koaličního kabinetu. Jednáním o nové vládě včera oficiálně pověřil předsedu vítězné strany prezident Václav Havel. "Do týdne mi podá zprávu o průběhu a výsledku jednání," řekl Havel po schůzce se Špidlou.

Detailnější obsah dnešních rozhovorů mezi ČSSD a Koalicí jejich účastníci předem prozrazovat nechtějí. Říkají pouze, že jako první přijde na řadu program budoucí vlády. Lidé z vyjednávacího týmu ČSSD nicméně připouštějí, že ještě předtím se musí ujistit, zda je vůbec s kým jednat.

"Oni musí říct, jestli jsou vůbec kompaktní a je mezi nimi shoda. Pak se zřejmě dotkneme i toho, kolik míst ve vládě by jim připadlo," uvedl člen nejužšího vedení ČSSD.

Sociální demokracie je připravena Koalici nabídnout čtyři, maximálně pět křesel. "Zcela určitě to nebude vláda půl na půl. Takovou nabídku jako o minulých volbách už nedostanou," konstatoval místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Z neoficiálních informací z Lidového domu vyplývá, že ČSSD je ochotna Koalici pustit post prvního vicepremiéra, jedno klíčové ministerstvo a zhruba tři méně významné resorty. "Prioritou jsou pro ČSSD finance, vnitro a obrana. O dalších můžeme vyjednávat," řekl Škromach.

V nové vládě by tak kromě Špidly zcela jistě usedl šéf lidovců Cyril Svoboda jako místopředseda vlády a ministr zahraničí, Stanislav Gross na vnitru, Jaroslav Tvrdík na obraně a pravděpodobně šéf poslanecké frakce ČSSD Bohuslav Sobotka na financích. Naopak Hanu Marvanovou sociální demokraté ve vládě nechtějí a rádi by ji "uklidili" do vedení sněmovny.

Koalice do jednání vstupuje s úplně jinými představami. Byli by ochotni slevit ze šesti požadovaných ministerstev na čtyři, ovšem muselo by jít o ty významnější: školství, průmysl či finance a další vicepremiérský post spolu s legislativní radou vlády.

Šéfa lidovců Svobodu v čele diplomacie přitom nevyloučil ani Škromach: "Program lidovců je jednoznačně orientovaný na vstup do Evropské unie, takže v tom by neměl být problém. Je to navíc předseda významnější strany v rámci Koalice. I k tomu bude přihlíženo."

Pokud se Koalici podaří ČSSD přesvědčit, že má cenu s nimi debatovat o společném vládnutí, rozhovory se dotknou i programových bodů vládního prohlášení. Členka vyjednávacího týmu ČSSD Marie Součková uvedla, že zcela určitě nepůjdou na kompromis v otázce daní (ty chce Koalice snížit) a deregulaci nájemného (tu Koalice požaduje). "Ustoupit budou muset oni," řekla Součková.

Co se týče daní, ČSSD spoléhá na lidovce. "Je to požadavek, který vznikl ze strany US, byť je prezentován jako představa celé Koalice. Takže myslím, že na tom lidovci trvat nebudou," prohlásil Škromach. Šéfka Unie svobody Marvanová trvá na svém: Nepůjdeme do vlády, která by chtěla zvýšit daně.

To, že by se daně ani nesnižovaly, je ochotna překousnout výměnou za to, že se usnadní život podnikatelům. Třeba zjednodušením daňových přiznání. Pro případ, že debaty s Koalicí zkrachují, ČSSD pracuje s variantou menšinové vlády s podporou ODS nebo komunistů.

Strany už mají seznamy ministrů
Sociální demokracie si sice ještě ani zdaleka nevyměnila s Koalicí své návrhy na personální obsazení nového vládního kabinetu, už dnes však v obou stranách existují velmi konkrétní představy, kdo by v něm mohl usednout. Oficiálně je sice nikdo nechce komentovat, v neformálních rozhovorech je však potvrdili vlivní lidé jak z ČSSD, tak z Koalice.

Co je jisté už teď: premiérem bude Vladimír Špidla, druhým mužem kabinetu šéf lidovců Cyril Svoboda. Naopak existují resorty, o které není zdaleka dobojováno. Týká se to především ministerstva zemědělství, kde jsou ve hře sociální demokrat Jaroslav Palas a lidovec Jan Grůza.

ČSSD ještě před volbami byla náchylná variantě, že by tento resort pustila. "Teď už je to trochu jinak. Venkov nás ve volbách podržel a bylo by proto fér, abychom si zemědělství ponechali," uvedl vlivný člen vedení ČSSD.

V takovém případě by pak ČSSD byla ochotna, byť nerada, "obětovat" ministerstvo zdravotnictví, kam původně počítala s jedním ze svých místopředsedů: buď s Marií Součkovou, nebo Karlem Kobesem. Koalici by se tak otevřela cesta pro Zuzanu Roithovou.

Špidlova favoritka Součková by usedla do křesla ministryně bez portfeje. (Kdyby Kobes na ministerský post nekývl, Součková si přála být ministryní bez ministerstva a ČSSD si chtěla vliv na zdravotnictví udržet, má v záloze připravenou ještě poslankyni Miladu Emmerovou.)

Nejasné je to i s ministerstvem financí, o které se uchází šéf poslanců ČSSD Bohuslav Sobotka a unionista Ivan Pilip. Pokud by se ČSSD tohoto klíčového resortu nakonec překvapivě vzdala, Sobotka by se mohl přesunout na dopravu. O tomto postu se uvnitř ČSSD doposud mluvilo jako o jednom z prvních kandidátů na "přepuštění" Koalici, která by na něj nominovala bývalého ministra Petra Moose.

Na původně očekávanou dračku zřejmě nepůjde ani ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud zůstane zachováno, Špidlovi lidé je nechají lidoveckému místopředsedovi Milanu Šimonovskému nebo exministrovi téže strany Tomáši Kvapilovi. Jeden ze scénářů však počítá i s přičleněním místního rozvoje k dosavadnímu Špidlovu resortu. Z něj by se přesunuly sociální věci na zdravotnictví a v čele sloučeného ministerstva práce a místního rozvoje by stanul místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

ČSSD navíc koketuje s myšlenkou, že jako vstřícný návrh pro Koalici je během vyjednávání ochotna nabídnout upravený post ministra bez portfeje, kterému by se nově přidělily počítačové technologie. Toto vládní místo by pak mohlo náležet unionistickému poslanci Vladimíru Mlynářovi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video