Když dávali dohromady "stovkovou" kritiku vlád ČSSD občanští demokraté, mocně se inspirovali tím, s čím přišli novináři. A velmi podobně nyní postupuje Jiří Paroubek a jeho lidé.
"Zatímco politici ODS rozehráli své forbíny, aby zmátli veřejnost, za oponou adjutant Mirka Topolánka Marek Dalík vyjednával podporu koaliční vládě," zní levicová interpretace událostí, které předcházely hlasování o důvěře vládě.
V podobném tónu se zmiňuje také o dvou poslancích ČSSD Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi, kteří vládu podpořili a dnes už nejsou ani členy strany.
"Dva poslanci ČSSD se projevili jako morálně slabí jedinci, schopní za pověstnou "mísu čočovice" prodat sliby, které dali svým voličům," stojí hned v úvodu psaní.
Politici obou stran si samozřejmě libují v pochmurných titulcích a tmavém provedení úvodních stránek.
"100 dní skandálů, omylů, vulgarity a tmářství, 100 dní Mirka Topolánka," zvolili titulek sociální demokraté.
A podobně se snažili nalákat čtenáře i zástupci ODS v listopadu 2005. "Černá kniha hříchů ČSSD," nazvali brožurku, kterou předseda Topolánek vysvětloval tak, že "socialisté ztratili soudnost".
Dřívě Gross a Krejčíř, nyní Čunek a Kubice
Pokud jde o současnou opozici, ČSSD začíná výčitky vůči ODS korupčním skandálem vicepremiéra Čunka, pokračuje údajně nacistickými výroky Topolánka, údajným ohrožením evropských peněz, Kubiceho zprávou až po po vulgární výroky premiéra.
Jen pro připomenutí: ODS psala o korupční aféře dřívějšího šéfa sekretariátu sociálně demokratických premiérů, o útěku podnikatele Krejčíře, bytu Stanislava Grosse i podivném chování Národního bezpečnostního úřadu.
Šéfové ČSSD neprokázali příliš originality ani v druhé části svého kritického psaní. V něm totiž připomínají předvolební sliby ODS a porovnávají to s tím, co vládní strana dělá nyní.
Ovšem stejnou metodu volila i ODS ve své předloňské kritice. Tehdy si lidé z ODS vzali volební program svých oponentů z roku 2002 a položili ho vedle toho, co "spáchali" během svého tehdejšího vládnutí.
Pokud by někdo hledal v obou textech pozitivní slova či alespoň nějakou pochvalu na adresu druhé politické strany, dopadl by pokaždé stejně. Nic takového tam není.