ČSSD se zbavila příznivce nacismu

  • 37
Brno - Brněnská sociální demokracie zrušila členství Pavlu Vítečkovi, který pracoval v její ekologické komisi a netajil se svými extrémně pravicovými názory. Víteček se počátkem šedesátých let pokoušel založit Československou nacistickou stranu. Za tento čin byl později odsouzen k roku a půl odnětí svobody.

"Názory Pavla Vítečka jsou v rozporu s politickým zaměřením a programem ČSSD," zdůvodnil ve svém prohlášení předseda městského výkonného výboru Pavel Surý. Surý přitom zdůraznil, že Vítečkovy názory sociální demokracie až doposud neznala. "Nikdy je neprezentoval na půdě organizace. Neměli jsme ani informace, že by je projevoval v rámci stranické činnosti či za jiných okolností, považujeme je proto za Vítečkovu soukromou záležitost," řekl Surý.

Informace o Vítečkově minulosti, kvůli kterým by zřejmě nebyl do strany po roce 1990 přijat, si nemohla podle Surého sociální demokracie ověřit ani při jeho přijímání do strany. "Na podrobnější prověřování nových členů nemáme prostředky," doplnil Surý.

Pavel Víteček již dříve požádal o přerušení členství v sociální demokracii. Informoval o tom místopředseda výkonného výboru brněnské městské organizace ČSSD Miloslav Humpolíček

Dnes je členem sociální demokracie a krajně pravicové Vlastenecké fronty, kterou chtělo ministerstvo vnitra pro její vyhraněné názory rozpustit. Pár let předtím byl Víteček vyhozen z brněnské Zbrojovky, protože zahraniční návštěvě z Afriky při prohlídce podniku posunky naznačoval, že by měla skončit na šibenici.

Jednašedesátiletý Pavel Víteček však nevidí na svých názorech nic podivného. O jeho minulosti a některých současných aktivitách, jako je například označování Hitlerovy knihy Mein Kampf v soukromých recenzích za čtivou a zajímavou, špičky brněnské sociální demokracie nevěděla.

"V minulosti jsem byl vyhraněný a zůstal jsem takový dodnes. Nepopírám, že jsem ukazoval černochům při návštěvě Zbrojovky, že mají viset. Nešlo o žádnou mladickou nerozvážnost, ale o jasný světový názor. Později jsem se na severní Moravě pokusil založit Československou nacistickou stranu. Šlo o konspirativní skupinu. Nechtěl jsem, aby se Češi asimilovali s celou Evropou. Každý národ by měl zůstat svůj a poznávat se ve svých dětech. Ne vytvářet míšence," vysvětlil své názory Víteček.

Sociální demokrat a bývalý zakladatel Československé nacistické strany se věnuje vedle ekologické problematiky i historickým tématům. Na poslední kontroverzní vydání nekomentované verze Hitlerovy knihy si napsal do šuplíku dokonce recenzi. "Moudří současní zákonodárci si přečetli Můj boj...a podsunuli knize nepravdivé údaje o navádění k násilí," stojí například v recenzi.

Svůj postoj považuje za netradiční a alternativní. "Ve Třetí říši bylo vše naprosto v pořádku až do anšlusu Rakouska. Ale i ten byl vlastně v pořádku, protože Rakušáci jsou také Němci. Němci se vlastně stali díky Židům ve vlastní zemi druhořadými. Prostí lidé se museli proti takovému stavu nějak bránit," míní bývalý člen ekologické komise brněnské ČSSD.

Do sociální demokracie vstoupil Víteček v listopadu devětaosmdesátého roku podle svých slov proto, že strana dokázala ve svém programu myslet na chudé vrstvy. O sedm let později se pak připojil k řadám Vlastenecké fronty. "Chodil jsem s nimi do restaurace, kde jsme sedávali trochu bokem. Nemohu své vlastenectví potlačit," dodal.

Politolog Miroslav Mareš, jenž se specializuje na pravicový extremismus, míní, že by mohl být Víteček příznivcem nepříliš známé linie nacismu souvisejícím s přírodní mytologií. "Jde o nacistické heslo "krev a půda". Jisté extrémní ekologické organizace navazují právě na přírodní a mytické tradice nacismu, spojení lidí a přírody, což běžní ekologové jasně odmítají. U nás jsou takové postoje spíše ojedinělé," upozornil Mareš.

Podle právničky Reginy Komárkové mohou být Vítečkovy výroky posuzovány podle paragrafu o podpoře a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. "Může být odsouzen na rok až na pět let," uvedla právnička Komárková.

Pavel Víteček - snažil se založit nacistickou stranu, dnes působí v řadách brněnské ČSSD. (22. května 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video