Patnáct procent ze všech 1 093 místních organizací nevypadá jako bůhvíjak vysoké číslo. Přesto průběžný výsledek jistou vypovídací hodnotu má. První týden hlasování také ukázal, že je v sociální demokracii o referendum velký zájem. Během prvních sedmi dní k němu totiž přišla nadpoloviční většina členů stranických buněk, které už odhlasovaly.
Předseda ČSSD Jan Hamáček nechtěl stav hlasování nijak komentovat. „Dohodli jsme se, že průběžné výsledky nebudeme zveřejňovat ani se k nim nijak vyjadřovat, aby to členy sociální demokracie nemohlo nijak ovlivňovat. Proto to nechám bez komentáře,“ uvedl Hamáček.
Klíčovým zřejmě bude nadcházející týden. Podle zdrojů MF DNES z Lidového domu má právě na příštích sedm dní své setkání naplánováno nejvíc místních organizací. Podle zdrojů z Lidového domu by výsledky mohly kopírovat ty dosavadní.
„Je to tak, že třetina členů – především starostové a komunální politici – se spojení s hnutím ANO bojí, polovina je pro a zbytek proti. Většina členů to bere jako manželství z rozumu, protože jinak ČSSD zmizí z médií, z politického spektra a do výsledku voleb se to promítne negativně,“ míní zdroj MF DNES z Lidového domu. „Většina členů vstup do vlády chápe jako jedinou možnost záchrany, protože ANO stejně aplikuje náš program a se svým PR by to lépe obhájilo, takhle ČSSD uhraje aspoň něco,“ dodal.
Průběžné výsledky hlasování zatím vesměs kopírují rozložení sil, které v regionálních organizacích ČSSD směrem ke vstupu do koalice či jejímu odmítnutí jsou. V Praze už odhlasovala téměř polovina místních organizací, pro vládu je tam až sedmdesát procent socialistů.
Hamáček v trháku
Do velké míry je to dáno i tím, že neoficiální šéf pražské organizace, europoslanec Miroslav Poche, je kandidátem na post ministra zahraničí. Prozatím ho ale výrazně odmítá prezident Miloš Zeman. Pokud by se na tom nic nezměnilo, mohl by ještě zbytek pražských místních buněk svůj postoj přehodnotit.
Kromě Prahy má účast ve vládě velkou podporu ve středočeské organizaci ČSSD, odkud pochází předseda a kandidát na pozici ministra vnitra Jan Hamáček. Provládní je také Kraj Vysočina, za kterou by v kabinetu Andreje Babiše mohl sedět Petr Krčál coby ministr práce a sociálních věcí.
A překvapivě také severní Morava. Většinu pro účast v koalici s ANO by měly dodat i Jihočeský kraj, odkud je první místopředseda strany Jiří Zimola, Olomoucký kraj s kandidátem na ministra kultury Antonínem Staňkem, dále karlovarský, hradecký, liberecký a prozatím většinově i zlínský region.
Nečitelná jižní Morava
Největší ohniska odporu vůči vládě s Andrejem Babišem naopak doutnají v Ústeckém a Plzeňském kraji, který do velké míry ovládá bývalý první místopředseda a neúspěšný kandidát na post šéfa ČSSD Milan Chovanec.
Otazníky zůstávají u některých dalších regionů, jejichž členové jsou rozpolcení. Platí to především o Jihomoravském kraji, kde jsou na jedné straně výrazní zastánci vládní účasti v čele s bývalou dvojkou ČSSD Michalem Haškem, na druhé pak výrazní odpůrci z okolí bývalého předsedy Bohuslava Sobotky. Celkově je silný jihomoravský region rozdělen zhruba na čtyři části, a přesné výsledky si proto netroufají odhadovat ani sociální demokraté, kteří obvykle mívají v mocenském rozložení sil slušný přehled.
Referendum ČSSD o účasti ve vládě s hnutím ANO za podpory komunistů odstartovalo v pondělí 21 . května. Do 14 . června se do něj může zapojit všech 17 683 členů sociální demokracie, výsledky by mělo vedení strany vyhlásit 15 . června. Referendum bude platné, pokud se hlasování zúčastní alespoň pětadvacet procent socialistů. Zatím vše nasvědčuje tomu, že tato hranice bude nejen bezpečně splněna, ale i výrazně překročena. Pokud by tomu tak nebylo, rozhodne o vládě ústřední výkonný výbor ČSSD.
ČSSD ukázala, kdo jsou její kandidáti na ministry:
