Ještě vyšší minimální výživné by pak platili bohatší rodiče, až 13 200 korun na dítě měsíčně. Výživné by se pravidelně valorizovalo spolu s růstem životního minima.
Poslanci ODS navrhli zamítnutí zákona, pro to se ale nenašlo dost hlasů.
ČSSD také navrhuje takzvané náhradní výživné ve výši půlky minimálního výživného. Dostávaly by ho ty rodiny, jimž jeden z rodičů dluží výživné a které mají nárok na přídavek na dítě. Náhradní výživné by vyřizovaly úřady práce.
Podle poslankyně Vladimíry Lesenské (ČSSD) lze totiž současný stav považovat za porušení úmluvy o právech dítěte. "Je žádoucí, aby byl přijat zákon, který by otázku výživného řešil komplexně. Tento zákon zavádí minimální výživné, tabulky pro určování výživného i pravidelnou valorizaci," uvedla před poslanci Lesenská. Doplnila, že tabulky pro určování minimálního výživného by mohly odstranit současnou nejednotnost při stanovování alimentů.
Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kolářové ovšem přijetí takové novely povede k tomu, že rodiče se mezi sebou budou domlouvat a výživné pak požadovat od státu. "Opravdu chceme z rodičů činit neodpovědné lidi, kteří nebudou platit na děti? Budeme navádět rodiče, aby se domluvili a výživné neplatili?" přesvědčovala poslance Kovářová.
Na její slova reagovala poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM) tím, že právě tato novela bude rodiče motivovat k tomu, aby rychle vymohli výživné pro své dítě.
Sociální demokracie již dříve dvakrát prosazovala, aby nezaopatřeným rodinám, jimž jeden z rozvedených rodičů dluží výživné, platil tyto dávky stát. Na něm by pak ležela povinnost vymáhat dluh po nezodpovědném rodiči.
V roce 2006 takový zákon z dílny ČSSD a KSČM vetoval prezident Václav Klaus. Sociální demokraté pak neuspěli ani s dalším návrhem v roce 2007.
Poslankyně ČSSD Lenka Mazuchová už dříve navrhovala, aby stát rodičům-dlužníkům odebíral řidičské průkazy. Pro návrh ale nakonec nenašla podporu.
